Zastávka

Gymnazista ze Zastávky zvítězil ve vědecké soutěži, reprezentoval v USA

Ilustrační foto
Autor: Michael Bátrla

Absolvent Gymnázia v Zastávce se dostal do nejužšího výběru soutěže mladých českých vědců SOČ. Michael Bátrla reprezentoval Českou republiku v Kalifornii na světové soutěži – Intel ISEF 2014. Více o nadějném vědci v rozhovoru.

Zájezd do Los Angeles jste absolvoval v květnu. Co vás nejvíce zaujalo? Jaká byla hlavní náplň cesty?

Hlavní náplní cesty bylo zastupování české středoškolské vědy na této soutěži. Těžko říci, co mě zaujalo. Je to kompletně jiný svět,  jiná mentalita lidí, velké množství různých kultur, které dělí jen pár bloků. Pro mě to byla životní příležitost a obrovská zkušenost. Letos se tam sešlo téměř 1800 mladých vědců ze 70 států světa a mělo to nepopsatelnou atmosféru. Člověka to inspiruje. Měli jsme i zajímavý doprovodný program, včetně výměny odznáčků s ostatními finalisty (mám jich doma asi 130). Také návštěvy hollywoodských Universal Studios, které byly pronajaté jen pro nás. Měli jsme i slušné množství času si procestovat město.

Vaše práce nese název: Nové materiály pro organickou fotovoltaiku. Můžete stručně popsat o co se jedná?

Moje práce se zabývala zkoumáním alternativního přístupu k získávání energie ze slunce - tzv organickou fotovoltaikou. Při ní se místo klasického křemíku využívá velmi tenkých vrstev (nano-vrstev) organických molekul a polymerů. Oproti klasickým solárním článkům mají výhodu v nízké výrobní ceně, jednoduchosti výroby (mimo jiné se dají tisknout), můžeme z nich vytvářet ohebné díly (na plastech, tkaninách...). Když to člověk takto slyší, zní to skvěle a rád bych trochu předešel otázkám: ,,Proč se to tedy už nepoužívá?", které často dostávám. Tedy i přesto, že už se několik let objevují praktické aplikace organické elektroniky, výzkum v této oblasti stále běží a pořád je co zlepšovat. Nicméně nutno dodat, že ty pokroky jsou pro mě úžasné, když vezmu v potaz to, že před nějakými 10-15 lety tato oblast byla téměř neprozkoumaná.

Podporovala Vás ve Vaší práci rodina či učitelé?

Samozřejmě! Bez nich by to nikdy nešlo. Prvotní impuls k vědě směřoval od mého třídního učitele pana Mgr. Dojivy, který se dlouhodobě o SOČ u nás na gymnáziu stará. Vzhledem k tomu, že práci v laboratořích jsem si neodbýval jen ve svém volném čase, ale musel jsem sáhnout i do doby, kterou bych jinak trávil ve školních lavicích, tak mé poděkování patří i celému ostatnímu učitelskému sboru. Musím říct, že ač to bylo občas vzájemně těžké vyjít si vstříc, byli neskutečně ochotní a úspěšně se mi podařilo jak dokončit svůj projekt, tak i svoje středoškolské studium. Rád bych tímto poděkoval také svým "spolupracovníkům" z Fakulty Chemické VUT v Brně, v čele s mým supervizorem, nynějším děkanem prof. Ing. Martinem Weiterem PhD., Ing. Patricií Heinrichovou a Ing. Mirkou Špérovou, což byli lidé, kteří mi na práci poskytli laboratorní vybavení, odborný dohled i spoustu svého času i cenných rad. Také bych rád poděkoval Jihomoravskému kraji a Jihomoravskému centru pro mezinárodní mobilitu, kteří byli tak laskaví a poskytli mi na moji práci potřebné finanční prostředky. A na konec, i když ne jako posledním, bych rád poděkoval své rodině... jsou prostě skvělí!

Kolik času jste práci věnoval? Co vás přivedlo k první myšlence?

Svoji práci jsem tvořil zhruba rok, časově nemám spočítáno, ale odhadem, bych se možná dostal i na nějakých 150-200 hodin? Samotná myšlenka začít psát sočku pocházela právě od pana Dojivy. On nese hlavní zásluhu na tom počátečním impulsu. Popravdě, na začátku to byl pro mě způsob jak si trochu "vyžehlit" nějaké resty z nižších ročníků a jako způsob "vracení zpět". Poté se z toho stala vášeň a už se to se mnou vezlo celou cestu až do USA.

Jak dlouho se zajímáte o vědu?

Popravdě já se tak nějak tímto směrem orientoval vždy. Odmala jsem hodně četl a nejradši encyklopedie a sci-fi literaturu takže to s tím trochu souvisí. S vědou jako takovou jsem začal koketovat v prvním ročníku na Gymnáziu T. G. Masaryka v Zastávce. Tehdy to byla hlavně elektronika a robotika, ale jen čistě ze zvědavosti. A stejně tak jsem začal i s organickou fotovoltaikou. Nikdy dřív jsem o ničem podobném neslyšel a velmi to vzbudilo moji zvědavost.

Setkal jste se v průběhu práce s nějakými komplikacemi?

To naštěstí ani moc ne. Když pominu, že jsem měl pár neprospaných nocí, když jsem potřeboval stihnout termíny, tak všechno klapalo dobře. 
Vždy se objeví nějaké menší potíže, ale nic co by člověk nepřekonal.

Co plánujete do budoucna?

Rád bych pokračoval budoucím studiem na FCh VUT. Dělal jsem tam svoji práci, znám tam spoustu lidí, strávil jsem tam hodně času, prostě to tam mám rád. Ohledně zaměstnání se něco teď rýsuje, ale rád bych to nezakřiknul a nechal si to pro sebe.

Jaké další koníčky máte?

Rád sportuji. Už nějakých 7-8 let se věnuji rekreačně i závodně různým bojovým uměním a sportům, což je taková moje další životní láska. A kromě toho ve chvílích volna (i když jich opravdu moc není) rád trávím čas čtením, koukám na filmy, seriály, trávím čas s přáteli nebo s rodinou. Taky se účastním rekonstrukcí bitev Napoleonských válek... potkal jsem tam spoustu úžasných lidí, procestoval slušnou část Evropy a hodně mi to dalo i osobně, takže doporučuji.

Co by jste doporučil studentům, kteří se chtějí v budoucnu SOČ zúčastnit?

Těžko říct. Možná, když už se rozhodnete, tak do toho vložte všechno, protože vám to může velmi změnit život. Zároveň si ale nikdy si nelamte hlavu s případnými neúspěchy... Podle mě je SOČ velmi individuální záležitost, každý k tomu má jiný přístup. Já jsem si dal za cíl, že chci dokončit laboratorní práce a napsat samotnou práci podle nejlepšího vědomí a svědomí. A všechno ostatní pro mě bylo (sice nepopsatelně příjemné), ale navíc. Myslím že i tohle mi zabránilo v nějak velké nervozitě, hlavně při prezentacích.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.