Rozhovor s Pavlem Strašákem a Lukášem Volánkem

Choďte do divadla ustrojeni, oholeni do hladka a navoněni

Ilustrační foto
Autor: www.pradelna.rosice.cz

Na svém kontě má řadu inscenací, od „začátečnického“ Hadriána z Římsů, přes Sluhy dvou pánů, Slaměný klobouk, celou řadu pohádek, až po své vlastní jednorázovky hrané při Přátelských setkáních na rosickém koupališti.V posledním době se do povědomí diváků dostal především veleúspěšnými a hojně reprízovanými kusy z pera svého výhradního autora Pavla Strašáka Stínohrou a Misionáři. S posledně jmenovanou inscenací také soubor (resp. jeho mužný výkvět :)) procestoval kus světa a zahrál si ji i na žhavých prknech Jiráskova Hronova, vytoužené Mekky všech českých ochotníků, což je nesporný úspěch a také příležitost položit divadelníkům několikero zvídavých otázeček…

1) Jak bylo v Hronově?

Pavel Strašák: Horko, dusno, kritično, sebekritično. Po třech špílech v jednom dni jsme byli dočista urousaní, opocení, zapaření…

Lukáš Volánek: Hronov to je takové pěkné město na řece Metuji. Mají tam dvě divadla a na vlakovém nádraží restauraci, kde všechna hlavní jídla i s přílohou stojí 43 Kč, tedy pokud zrovna kuchař něco nevysvětluje kontrole z hygieny.

2) Při svých cestách po festivalech a přehlídkách jste se setkali se spoustou jiných souborů. Vzpomněli byste si na nějaký, jehož představení Vás nevšedně zaujalo?

L+P: Líbilo se divadlo Dialog z Plzně s pantomimickým zpracováním Přeletu nad kukaččím hnízdem, divadlo Vosto5 a jejich legendární Sniežka a taky divadelní studio Dagmar z Karlových Varů s pásmem Shakespearových textů Král William – to by mělo na podzim, či v zimě zavítat do rosického kamenného divadla.

3) Kdyby tu byla možnost dělat divadlo profesionálně, šli byste do toho?

L.: Kde je vlastně dnes hranice mezi profesionálním a amatérským divadlem? U těch výjimečně dobrých souborů se tento rozdíl téměř stírá.

P.: Když jednou budeme sedět v ředitelské lóži vlastního profesionálního divadla, taky to přežijeme.

4) Vzhledem k tomu, že Vaše divadlo vzniklo v zásadě jako generační, zřejmě nutně trpí odlivem, v lepším případě jen „útlumem“ původních členů, kteří se oženili, vdali, pořídili potomka, odešli do světa za prací apod. Máte spočítáno, kolik lidí už Prádelnou prošlo? Poplačete si někdy při vzpomínání na starý dobrý časy Vašich začátků?

L.: Prádelnou prošla cca 50ka hercovníků včetně těch, kteří zůstali… Jó, ty starý zaprášený fotky... jó ta vůně divadelních líčidel…(Lukáš vytahuje zmuchlaný kapesník. Pozn. autora)

P.: Zatlačme slzy dojetí. S většinou odpadlíků se nestýkáme, nezdravíme, udržujeme vztahy na bodě mrazu!!!

5) A co Vy, neplánujete ženitbu? (samozřejmě tím není myšlena inscenace známého díla Gogolova)

NEEE!!! 736 609 657 Pavel, 604 847 813 Lukáš NEJSME VOLNÍ!!!

6) Další otázka na tělo: Co máte proti Zdeňkovi Mahdalovi?? (A pravdu!!!)

P.: Je to profesionální, úspěšný, ženatý herec, bavič, komik, moderátor. Zkrátka taková renesanční osobnost. Ve skutečnosti mě doslova zhypnotizovala zvukomalebnost tohoto příjmení. Zkuste si vyslovit nahlas třikrát po sobě „MAHDAL“!

7) Mnoha divákům je jistě sympatické, že se na Vašem představení vždy pobaví. Dočkáme se od Prádelny někdy nějaké trágy?

P.: Nosím to v hlavě. Bude to tak vážné a těžké, že už teď je mi z toho těžko.

L.: Vážně?

P.: Vážně!!!

8) Chystáte velkolepé oslavy svého prvního kulatého výročí?

P.: Oslavy 10 let přesuneme na jaro-léto 2005

L.: Pokud se vydaří vše podle plánu… Ale víte co? Nechejte se překvapit. Každopádně to bude nové, neotřelé a bezva!!!

9) A teď pár oblíbených „nej“ otázek. Představení, které Vás nejvíc dostalo?

P.: Kdysi v šerém dávnověku to byla Lidská tragikomedie v Hadi.

L.: Katynka z Heilbronu a konkrétně Vladimír Javorský v Huse na provázku a potom Zelenkovy Příběhy obyčejného šílenství v podání Dejvického divadla.

10) Váš největší divadelní prů... prostě vostuda?

L.: Největší divadelní průjem jsem měl po třešních, na které jsem vypil matonku, ale kdy a kde přesně to bylo, to už si nevzpomínám.

11) Co pro diváky chystáte v nejbližší době?

P.: To, že si od nás diváci odpočinou minimálně na dva měsíce.

12) A samozřejmě se nemohu nezeptat: Co byste vzkázali divákům ?

L+P: Choďte do divadla ustrojeni, oholeni do hladka, navoněni, pokud možno „imobilní“, abychom z Vás měli dobrý pocit. Těšíme se na shledanou v Kamenném divadle.

Lukáš a Pavel

Otázky pokládal Lukáš Hemala