Jak vypadaly Prštice v pravěku?

Ilustrační foto
Autor: Milan Salaš, Zpravodaj o...

Katastrální území obce Prštice, náležející geomorfologickému celku Bobravská vrchovina, patří díky geografické poloze a vhodným přírodním podmínkám ke starým sídelním oblastem, které přilákaly své první obyvatele již ve starší době kamenné – paleolitu. Svědčí o tom ojedinělé starší nálezy kamenných štípaných nástrojů, které zde před 20 000–40 000 lety (období mladšího paleolitu) zanechali lovci mamutů. K těmto artefaktům však bohužel neznáme bližší nálezové okolnosti, především je nejistá jejich přesná lokalizace, nicméně některé by snad měly pocházet z polohy bývalé zámecké zahrady.

K prvnímu výraznému osídlení prštického katastru dochází s příchodem nejstarších zemědělců v mladší době kamenné (neolitu, 6500–4000 př. n. l. , kdy jsou v několika polohách na území katastru doložena sídliště kultury s lineární a poté kultury s moravskou malovanou keramikou. Na původním sídlišti za zámkem byl dokonce ve 30. letech 20. století objeven vzácný kostrový hrob kultury s lineární keramikou, vybavený kromě dvou nádob také ozdobou ze spondylu (schránky mořského mlže) a oblázkem se stopami červené barvy. V mladším neolitu se na katastru obce usadili nositelé vyspělé a svébytné kultury s moravskou malovanou keramikou. Zůstala po nich dvě sídliště, z nichž první se nacházelo v místech dnešních polí za zámkem, druhé v severozápadním cípu katastru, kde bylo objeveno již při stavbě železničního tunelu. Právě tato lokalita patří především díky amatérským výkopům J. Mikuláška (1916–1996), učitele z Troubska, k nejvíce sledovaným a zkoumaným pravěkým lokalitám na katastru Prštic, o čemž také svědčí velké množství nálezů, a to nejen keramiky, ale také kamenných broušených a štípaných nástrojů.

V pozdní době kamenné (eneolitu) bylo lidem jevišovické kultury (cca 2700–2500 př. n. l. vybudováno výšinné sídliště na návrší Horka, archeologicky sondované v r. 1988. Z doby bronzové (2000–800 př. n. l. pochází několik ojedinělých nálezů a jedinou výraznější lokalitou je pak sídliště v jihovýchodní části katastru, datované až do pozdní doby bronzové (mladší fáze kultury středodunajských popelnicových polí, 1000–800 př. n. l.).

K dalšímu výraznějšímu zalidnění mikroregionu dochází v navazující době železné. V jejím starším úseku (době halštatské, 800–400 př. n. l. byla především znovu osídlena výšinná poloha Horka, na které bylo vybudováno hradisko. Bylo opevněno hradbou, jejíž přední stěnu tvořily svislé kůly s kamennou plentou. Další dvě sídliště, již prostá a otevřená, vyrostla opět na jihovýchodním okraji katastru obce. Východnější z nich bylo zachyceno v r. 1997 při hloubení trasy plynovodu, který mimo jiné porušil zahloubený obytný objekt – zemnici. V mladší době železné (laténské, 400 př. n. l. se pak na katastru usadili Keltové, kteří znovu osídlili a patrně i opevnili ostrožnou polohu Horka a nedaleko také založili sídliště na pravobřeží Šatavy.

Po laténském období zůstalo území Prštic podle současného stavu pramenů delší dobu neosídlené, a to až do 11.-12. století. Do tohoto úseku mladší doby hradištní totiž spadají kostrové hroby, které byly objeveny v r. 1936 v jihovýchodní části intravilánu a které obsahovaly kromě keramických nádob také bronzovou záušnici plátovanou stříbrem a bronzovou drátěnou náušnici. Nálezy takto datovaných hrobů jsou mimořádně důležité, neboť dokládají, že raně středověká osada zde musela existovat dříve, než je první písemnou zmínkou k r. 1289 doložena samotná obec Prštice.

K této historicky nejstarší zprávě o Pršticích můžeme chronologicky vztahovat také unikátní stříbrný poklad šedesáti moravských středních brakteátů, který byl náhodně objevený v r. 2015 na severovýchodním svahu Horky. Poklad je datován do devadesátých let 13. století, tedy do období vlády krále Václava II. a mohl by být spojován s první místní historickou osobností a držitelem prštické tvrze Nižatou.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Zpravodaje obce Prštice. Titulek je redakční.