Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska

Spolek pořádal celostátní konferenci

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

Šlo v pořadí o VI. konferenci navazující na předchozí sympozia pořádaná ČSVTS (Česká vědeckotechnická společnost) s. p. RUD. Zúčastnilo se jí 38 účastníků z celé republiky i revíru. Konference probíhala v hotelu Horník v Oslavanech, společenské posezení bylo v nové zámecké pivnici na zámku v Oslavanech.

Tak jako všechny předešlé, byla i tato konference organizována RNDr. Lubomírem Malým – geologem, čestným členem České geologické společnosti a v současné době členem Vlastivědného spolku R-O. Tajemnicí přípravného výboru byla paní Jarmila Plchová.

Konference mohla být uskutečněna díky finanční podpoře Nadace Landek Ostrava a firmy OPGT Brno s.r.o.

Konferenci zahájil dr. Malý. Poté přednesl zahajovací projev starosta města Oslavany pan Vít Aldorf, pod jehož záštitou byla konference konána.

V prvním konferenčním dni proběhly následující přednášky:

1. Občanské sdružení Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska

Přednesl ing. Zdeněk Vévoda, předseda sdružení. Účastníci konference byli seznámeni se vznikem a činností Vlastivědného spolku.

2. Životní jubileum RNDr. Lubomíra Malého

Připravila a přednesla Jarmila Plchová. V druhé části vystoupení paní Plchová přednesla přednášku k tématu 30. výročí ukončení těžby černého uhlí na dole Kukla (V. Nosek) v Oslavanech a 125letou historii dolu.

3. 100. výročí narození profesora RNDr. Karla Zapletala

Přednesl prof. RNDr. Rudolf Musil, DrSc.

4. 100. výročí narození prof. RNDr. Josefa Augusty, DrSc.

Přednesl RNDr. Martin Ivanov z Moravského zemského muzea Brno.

5. Hydrogeologické poměry ve struktuře rosicko-oslavanské uhelné pánve ve stadiu finálních likvidací důlních děl

Zpracovali A. Grmela (Technická univerzita Ostrava, HGF, Institut geologického inženýrství) a A. Hájek (Diamo, s.p. závod GEAM Dolní Rožínka, o.z); přednášel doc. ing. Arnošt Grmela, CSc. (VŠB TU Ostrava).

Referát byl součástí řešení výzkumného úkolu „Problematika nerostných surovin a hornická činnost z pohledu 21. století“, dílčí záměr č. 4 „Posouzení změn geologických faktorů v oblastech s hornickou činností“.

6. Hydrogeologické poměry a jejich změny v zatápěné ostravské dílčí pánvi

Zpracoval A. Grmela, N. Rapantová (TU Ostrava, HGF, Institut geolog. inženýrství) a P. Jelínek (DIAMO, s.p. – odštěpný závod Odra, Ostrava); přednášel doc. Ing. Arnošt Grmela, CSc.

Rovněž i tento referát je součástí řešení výzkumného úkolu „Problematika nerostných surovin a hornická činnost z pohledu 21. století“, dílčí záměr č. 4.

7. Projevy důlních vlivů na povrch v dobývacím prostoru bývalých Rosických uhelných dolů ve Zbýšově u Brna

Připravil a přednesl prof. Ing. Ivo Černý, CSc.

8. Plynonosnost v důlním poli dolu Jindřich v rosicko-oslavanském revíru

Přednášku připravil a přednesl Ing. Milan Šoupal, bývalý ředitel „zbytkového“ s.p. RUD Zbýšov u Brna.

9. Nestacionární řešení Darcyho zákona aplikované pro likvidaci zatopených svislých důlních děl nehomogenním zásypem

Přednášku připravil a přednesl doc. Ing. Arnošt Grmela, CSc.

K likvidaci je v současné době navržena jáma Jindřich II ve Zbýšově. Následovat bude (jako poslední) jáma Kukla.

V dubnu 1992 bylo ukončeno čerpání důlních vod ze všech čerpacích stanic v revíru začalo zatápění důlních prostor. Byla zrušena všechna čerpaná místa a základní odvodňovací bází se stala Dědičná štola v Oslavanech (+ 218,8 m n.m.), která v současné době odvodňuje celý rosicko-oslavanský revír. Některé jámy, jako např. jáma Františka, Simson a Antonín, ale i další jámy v revíru, nebyly zlikvidovány v celé délce tak v některých úsecích zůstávají jako prioritní drenážní cesta důlním vodám. V současné době je hladina důlních vod v jámě Jindřich II ve Zbýšově o cca 15 m a na dole Kukla v Oslavanech o cca 12 m výše než je úroveň odvodňovací báze na ústí Dědičné štoly v Oslavanech.

Následovala problematika Hydraulický režim v jámě Jindřich II při jejím zasypávání. Přednáška byla názorně doplněna grafy, analýzami a výpočty.

10. Průběh likvidačních prací v bývalých RUD Zbýšov – soubor opatření a kontrolní činnost

Přednáška byla zpracována Ing. Radomírem Matyášem a Ing. Václavem Májkem; přednášel Ing. Václav Májek.

Na závěr bylo konstatováno, že bylo rozhodnuto dodatečně likvidovat jámy Kukla a Jindřich II zasypáním zásypovým materiálem. V současné době se řeší projektová dokumentace.

11. Nové poznatky o vývoji uhelných slojí v ros.-osl. pánvi v boskovické brázdě, limnické uhelné pánve v prostoru Českého masívu

Zpracoval a přednesl RNDr. Lubomír Malý. Přednáška měla druhou stať „Nové poznatky z geofyzikálního průzkumu a jejich přínos k vedení otvírky ložiska“ a stať „Vývoj sedimentace stephanu v oblasti Českého masívu“.

12. Paleogeografie Českého masívu v karbonu a permu

Zpracovali prof. dr. Miloš Suk, DrSc. a RNDr. Lubomír Malý; přednášel prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc.

Doplněno přílohami – Hypotetický průřez evropskými hercynidami podle Schönenberga, Evropské hercynidy v Českém masívu podle Mášky a Zoubka (1961), Izolinie výzdvihu centrální části Českého masívu v dnešní denudační úrovni v km –Suk (1994), Rekonstrukce erozivní úrovně na konci hercynské orogeneze ve srovnání s dnešní podle průběhu hranice střední a spodní části kůry (conradovy diskontinuity) Suk (1994), Interpretace vývoje sedimentačního prostoru česko-saského průlivu v labské zóně v devonu (Havlíček 1970, 3,4), a ve spodním karbonu (Holub et.al. 1979, 1), Subsidence labské zóny v juře (Eliáš in Suk et al. 1986) a v křídě.

13. Problémy podloží boskovické brázdy

Přednášku zpracovali M. Suk, L. Malý; přednášel prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc.

14. Nové paleontologické výzkumy v boskovické brázdě

Přednášku připravil a přednesl RNDr. Zbyňek Šimůnek, CSc. (Česká geologická služba Praha).

Dr. Šimůnek seznámil účastníky konference s výzkumy, které proběhly v roce 2002 v rámci grantu Grantové agentury Univerzity Karlovy na různých lokalitách boskovické brázdy: Kladruby, Bačov, Míchov, Obora, Svitávka a Oslavany a seznámil s nalezenými fosíliemi v Oslavanech – jednalo se převážně o přesličkové rostliny, kapradiny, kordaitové rostliny, dále o kapraďosemenné rostliny a řídce jehličnany, vzácně se vyskytují i kmínky přesliček.

15. Ve Sborníku VI. konference je zveřejněn také Příspěvek k řešení problematiky likvidace dolů

Zpracoval Ing. Bohumil Zamarski, CSc. (Zamarski-Geomechanika Ostrava).

Příspěvek je členěn do kapitol Hydrologické otázky v souvislosti s ukončením hornické činnosti Specifika starých důlních děl, Konstrukce některých prvků likvidace důlních děl, Využití důlních děl po ukončení těžby. Doplněno schématy – Konstrukce a situování isolační vrstvy a těsnící injektáže, Systém odvodňování okolí jámy č. 13 – důl Hamr, Úplná horninová bariéra, Ekonomická úvaha.

16. Historiografická a muzeologická profesionalita při končící báňské činnosti

Přednášku připravil a přednesl PhDr. Miloš Zárybnický (Matice hornická, česká, moravská, slezská).

Přednáška byla burcující hlavně pro nově vzniklé muzejní expozice, jakými jsou expozice umístěné v areálu oslavanského zámku.

Tím byl vyčerpán přednáškový program a účastníků konference se ujali členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, především Jan Kyselák, Ing. Jiří Gross a RNDr. Luboš Rejl a provedli je oslavanským zámeckým a klášterním areálem a muzejními expozicemi Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska, expozicí radií a hasičské techniky. Poté byla večeře a posezení ve stylové právě otevřené zámecké pivnici.

Druhý konferenční den 18. září 2003, se konala exkurze do terénu boskovické brázdy a lomu v Mariánském údolí v Zastávce u Brna. Dr. Malý věnoval přípravě tohoto dne obrovskou péči. Přes svoje zdravotní potíže prošel pěšky dvakrát celou exkurzní trasu. Velice pečlivě připravil bohatý podkladový materiál, který obdržel každý účastník exkurze.

Před odchodem do terénu vyslechli účastníci odborný výklad dr. Malého doplněný názorným výkladem nad geologickými a situačními mapami boskovické brázdy.

Pak následoval odchod na Naučnou stezku permokarbonem boskovické brázdy, která se nachází na výchozech uhelných slojí na Zaklášteří u řeky Oslavy. V roce 1973 byl zdejší profil označen mezinárodní komisí jako stratotyp evropského významu.

Další část revíru až k bývalému dolu Antonín byla absolvována autobusem s krátkými zastávkami a výkladem ve vytypovaných lokalitách. Bylo krásné počasí, takže i výstup na rekultivovanou haldu dolu Antonín a Jindřich, jevící se v dnešní době spíše jako kopec zarostlý keři a stromy byl pro všechny příjemným zážitkem. Tuto část již s námi absolvoval místostarosta Zbýšova Ing. Jaroslav Křístel a starosta obce Zakřany pan Ladislav Marek.

Konečným bodem dopolední exkurze do terénu byl lom v Mariánském údolí v Zastávce u Brna. Zde nás přivítal vedoucí provozu Ing. Plevák a vizuální vjemy doplnil zajímavým odborným výkladem.

Po obědě pokračovala odpolední část, a to odjezdem do Moravského Krumlova na zámek. Zde shlédli účastnici exkurze velkolepou Muchovu Slovanskou epopej.

Zhodnocení

Konference byla hodnocena doc. Grmelou jako velice zdařilá, poučná a velice příjemná. Vyjádřil přesvědčení, že bude bezesporu přínosem, pokud se Vlastivědnému spolku Rosicko-Oslavanska podaří v budoucnu na ni navázat. Rovněž ostatní účastníci hodnotili akci jako velice zdařilou. Byli také mile překvapeni krásným zámeckým areálem v Oslavanech i právě otevíranou stylovou zámeckou pivnicí a po shlédnutí muzejních expozic stálého muzea Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska vyslovili uznání záslužné práci Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.

Konference splnila svůj účel. Pokud jde o problematiku těžení ve velkých hloubkách a následnou problematiku likvidace následků těžení v revíru, bylo by určitě zajímavé provést další zhodnocení po několika letech. Pak by naše konference vydaly ucelené svědectví.

Pro zájemce o podrobnější informace k obsahu přednášek doporučujeme návštěvu našich webových stránek na adrese www.rosicko-oslavansko.cz. V omezeném počtu byl také vydán sborník této konference, který je možné objednat na adrese Jarmila Plchová, Na Vyhlídce 43, 664 12 Oslavany.