Rosicko

Krádež prstenu na pracovišti

Ilustrační foto
Autor: Dreamstime

Odpověď

V rámci odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na odložených věcech je třeba rozlišovat věci, které zaměstnanci obvykle do práce nosí a které do práce obvykle nenosí. Do okruhu věcí, které se do práce obvykle nosí, patří svršky, šatstvo, obuv, které zaměstnanci odkládají v šatně před zahájením práce, a to bez ohledu na jejich hodnotu, dále pracovní oděv, který si zaměstnanec ponechává po skončení práce u zaměstnavatele, běžné osobní předměty, včetně šperků, nošených běžně do práce, např. snubní prsten, hodinky, tašky, aktovky, kabelky, mobilní telefony apod., nikoliv šperky neobvyklé. Do okruhu věcí, které se do práce obvykle nenosí, patří cennosti vysoké hodnoty, větší částky peněz apod. Tyto je nutné uložit u zaměstnavatele do zvláštní úschovy. Ve všech případech musí zaměstnanec prokázat, že mu vznikla škoda a že tyto věci odložil u zaměstnavatele při plnění pracovních úkolů na místě k tomu určeném.

Pokud se podaří zaměstnanci toto prokázat, odpovídá zaměstnavatel za škodu, i když z jeho strany byly dodrženy všechny povinnosti, uložené právním předpisem, tedy i když škodu nezavinil a vznikla z objektivních příčin. Této odpovědnosti se zaměstnavatel nemůže zprostit např. pod jednostranným prohlášením, že neodpovídá za obsah kapes šatstva nebo za věci odložené na věšáku, a to ani v případě, že by zaměstnanec podepsal prohlášení, že nebude uplatňovat nárok na náhradu škody na odložených věcech. V tomto případě by se jednalo o neplatný právní úkon.

Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá do částky 10.000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu v plné výši. Zaměstnanec však musí zaměstnavatele uvědomit o ztrátě bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

V případě, že jste informovala zaměstnavatele o ztrátě snubního prstenu bezprostředně poté, jak jste ztrátu zjistila, váš zaměstnavatel se nemůže odpovědnosti za škodu na odložených věcech zprostit. Pokud byste ale nemohla svému zaměstnavateli ztrátu snubního prstenu nahlásit do 15 dnů, odkdy jste se o ní dozvěděla, váš nárok na náhradu škody by ze zákona zanikl.

Z vašeho dotazu ale vyplývá, že jste nárok uplatnila včas, a proto se náhrady škody váš zaměstnavatel nemůže zbavit a je povinen vám hodnotu snubního prstenu, kterou měl v době ztráty, uhradit.

JUDr. Petronela Sojková, advokátka

Brněnská 555, Rosice

Tel.: 546 413 003

judrsojkova@gmail.com