Hrad Veveří

Unikátní den otevřených dveří

Ilustrační foto
Autor: www.brnovinky.cz

Hrad na několik hodin odhalí dosud nepřístupné prostory, v nichž v nejbližších dnech začne rozsáhlá rekonstrukce. Cílem akce je ukázat lidem, na co a jak budou využity prostředky, které poskytl na obnovu jedné z nejvýznamnějších moravských památek stát, město Brno a konečně i oni sami ve veřejné sbírce pořádané deníkem Rovnost.

Lidé budou moci v sobotu nahlédnout do vybraných prostor, kterých se nadcházející etapa oprav týká. Trasa speciální prohlídky povede mimo jiné pod krovy hlavního paláce, na jejichž záchranu půjde větší část z 25 milionů korun, které letos stát a město poskytly. Lidé tak uvidí krovy unikátní konstrukce, která podle všeho pamatuje období moravských Lucemburků – podařilo se datovat pouze trám v nejmladší části konstrukce, a ten pochází z borovice pokácené v roce 1567. Všechny ostatní části krovů jsou tedy starší. „Pro srovnání hosty zavedeme také do podkroví zadní části takzvaného Anglického traktu, kde již záchrana, co do rozsahu nepoměrně menší, proběhla,“ upozornil kastelán hradu Veveří Petr Fedor.

V někdejší černé kuchyni uvidí návštěvníci trojici soch, které kdysi zdobily hradní most a teprve před několika týdny se vrátily zpět na hrad. Pro srovnání tam bude i úlomek čtvrté sochy, nalezený v příkopu. K vidění bude také část originálního vybavení z hradu Veveří, které se tam vrátí pro nadcházející sezonu; z více než 1600 dochovaných exemplářů budou vystaveny například některé obrazy či kusy nábytku, jež jsou ale ve velice špatném stavu.

Vyvrcholením speciální prohlídky bude návštěva hradní jídelny, kde v těchto dnech restaurátoři pracují na záchraně nástěnných maleb, jejichž obnovu financuje veřejná sbírka na záchranu hradu. Akademický malíř Václav Holoubek bude přímo na místě ukazovat, co je všechno potřeba pro záchranu výzdoby a jak náročná restaurátorská práce vlastně je.

Den otevřených dveří na hradě Veveří se koná 21. února od 9 do 16 hodin. Přístup bude možný oběma hradními branami, prodej vstupenek v pokladně hradu. V provozu bude i hradní občerstvení. Návštěvu lze spojit s procházkou či s výletem na lyžích, autobus 303 k hradu vyjíždí z Bystrce v 8.22, 10.22, 12.22 a ve 14.22.

Podle odhadu odborníků by bylo třeba na opravu hradu Veveří do ideálního stavu 750 milionů korun, na obnovu do stavu srovnatelného s ostatními památkami potřebuje alespoň 200 milionů. Dosud dostával hrad od státu tři až čtyři miliony korun ročně, letos poprvé částka dosáhla 25 milionů. Politici přiznávají, že motivem je i mimořádný zájem veřejnosti o památku včetně sbírky, kterou podpořily stovky lidí a osobností. V první fázi se podařilo vybrat 115 tisíc korun na znovuzprovoznění hradních hodin, nyní se na kontě 1082003030/5500 scházejí prostředky pro obnovu výzdoby hradní jídelny. Zatím je k dispozici bezmála tři sta tisíc korun, přibližně polovina z potřebných nákladů. Nástěnné malby mapují významnou měrou historii hradu i jeho okolí, přitom ještě nedávno jim hrozila naprostá zkáza. Za příspěvek z městského rozpočtu se sice podařilo malby zakonzervovat, přesto však výzdoba potřebuje celkovou opravu. Jídelna by měla být první místností na „moravském Karlštejně“, která dostane historickou podobu.

Všichni zájemci o příspěvek mohou informace získat přímo v pokladně hradu, na e-mailu sbirka@veveri.cz či telefonu 545 212 989. Číslo účtu u Raiffeisenbank je 1082003030/5500. Přispěvatelé, kteří vyplní kupon sbírky (zveřejněný na adrese www.veveri.cz), mají i unikátní příležitost být vylosováni jako účastníci prohlídky částí hradu, které nejsou přístupné v rámci běžné prohlídky. Na organizaci sbírky se podílejí také Český rozhlas Brno a Občanské sdružení Hrad Veveří.

A něco z historie

První zmínky o hradu Veveří lze klást na začátek minulého tisíciletí, kdy prý kníže Konrád založil lovecký hrádek.

Skutečné doklady o kamenném hradu však pocházejí až ze začátku 13. století – Přemysl Otakar II. dokonce objekt využíval jako vězení odbojných feudálů. Jan Lucemburský Veveří roku 1311 zastavil, ale o 24 let později jej vykoupil markrabě Karel. Hrad se stal oblíbeným místem markraběte Jana Jindřicha, který jej dal i rozšířit. Za jeho života se na Veveří konala i významná setkání evropské šlechty. Hrad tak postupně nabyl i funkci správního a vojenského centra. Do této doby lze klást jeho srovnání s Karlštejnem – podle některých odborníků dvě komory s

klenbou v břitové věži sloužily k ukrytí moravských markraběcích insignií a jsou srovnatelné s velkou věží na Karlštejně. V druhé polovině 15. století vyrostl v rámci opevňovacích snah i tzv. Příhrádek, rozsáhlými přestavbami navázali jeho další majitelé Zikmund a Rudolf z Tiefenbachu. Od 16. století hrad rychle měnil majitele a částečně i tvář. Rozkvětu a přestavby do téměř dnešní podoby se dočkal na začátku 18. století, kdy patřil rodu Sinzerdorfů. Do této doby spadají i romantické legendy o hledání pokladů na Veveří. K dalším vlastníkům náležel i švédský princ Gustav Wasa, který objekt držel v letech 1830 až 1845, a posledními soukromými majiteli byli v letech 1896–1925 de Forestové. Za jejich doby se na hradě dokonce na své svatební cestě zastavil Winston Churchill. Poté hrad odkoupil stát. Ještě před válkou hrad plnil správní funkci a byl přepychově zařízen. Za války v něm sídlily zvláštní jednotky německé armády. Po roce 1950 se na Veveří nastěhovaly státní lesy a jejich učiliště, v roce 1972 hrad převzalo Vysoké učení technické. Jeho projekt na přeměnu areálu ve studijní, školicí a oddechové centrum vysokých škol však nenašel naplnění. Přínosem VUT, který ale mnozí odborníci označují za sporný, bylo zpevnění statiky hradu. Neúspěšným byl pokus VUT o pronájem komplexu akciové společnosti, která měla do hradu vnést život. V době reformy vysokého školství se VUT o hrad nepřihlásilo – a v roce 1999 byl převeden do správy brněnského památkového ústavu. Ten v roce 2000 vyhlásil výběrové řízení na pronájem hradu investorovi, který by zajistil rekonstrukci. Nikdo se vzhledem k odhadovaným nákladům a nabízeným podmínkám nepřihlásil. Doba, kdy hrad sloužil potřebám školství, přinesla značnou devastaci prostor spojenou s odstraňováním historických nástěnných maleb, předělováním mohutných sálů kantkami, a vyvrcholila například tím, když se vzácné gotické okénko stalo kulisou k nově vybudovanému záchodku. Hrad má nyní špatnou statiku, potřebuje opravit střechy a krovy, obnovit sítě, zařídit expozice a zázemí pro návštěvníky. V havarijním stavu jsou podlahy a stropy, další peníze spolkne i obnova kamenických prací či náhrada zničených dřevěných a kovových částí. Velkým problémem je odstranění betonových nánosů, které zabraňují dýchání zdiva a způsobují tak jeho postupnou destrukci.