Rosicko

Domácí násilí

Ilustrační foto
Autor: Dreamstime

Odpověď:

Máte pravdu. Pachatelé domácího násilí nejsou obvykle snadno identifi kovatelní. Většina z nich má, jak uvádíte, dvojí tvář. Násilně se chovají pouze doma, na veřejnosti působí nenápadně, přátelsky, mile. Domácího násilí se ale dopouštějí lidé všech společenských vrstev, zastávající všechny druhy postů a zaměstnání. Partnerské násilí je dlouhodobý způsob chování jednoho partnera vůči druhému a často začíná verbální agresí, která později přerůstá ve fyzické násilí. Pachatel oběť netýrá neustále. Násilné incidenty se střídají s obdobím klidu, slibů a relativní pohody. Mezi obětí a násilníkem se tak vytváří zvláštní pouto vzájemné závislosti, které dlouho nedovoluje ani jedné straně nerovný vztah opustit.

Jak vyplývá ze studií amerických vědců, charakteristickým znakem pachatelů domácího násilí je to, že nepřijímají odpovědnost za svoje chování ani za násilí, jehož se sami dopouštějí.

Zásadně mají odlišné chování doma a na veřejnosti. Jejich chování často vyplývá z nízkého sebevědomí a snahy ponechat partnera v jejich přímé závislosti.

Za domácí násilí se podle odborné literatury považují všechny druhy fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického násilí.

Jedná se o fyzické napadání, sexuální zneužívání, ponižování, donucená izolace i odepření fi nančních prostředků apod.

Charakteristikou domácího násilí je jeho opakování, dlouhodobost a postupné zvyšování intenzity násilí. Obětí i pachatelem se může stát kterýkoliv člen rodiny. Do pojmu domácí násilí patří i skutečnost, kdy jedna osoba neustále kontroluje nebo má v úmyslu kontrolovat chování jiné osoby, anebo zneužívá svou fyzickou moc.

S problematikou partnerského násilí souvisí i pronásledování, které spočívá v obtěžujícím zastrašujícím chování formou vyhrožování, pozorování, sledování, docházení do místa bydliště či pracoviště, opakovaných obtěžujících telefonátech či zasílání SMS zpráv, zanechávání oplzlých nebo ponižujících psaní, ničení osobních předmětů oběti atd. Toto chování má za účel vyvolat v oběti strach. Bohužel tento typ násilí nekončí ukončením vztahu a odchodem oběti ze společné domácnosti, protože pachatel má snahu udržet nad obětí svou kontrolu a moc co nejdéle.

Nejhorší je, že svědky domácího násilí v jakékoliv formě se stávají v 90 % děti. Rodiče přitom neberou do úvahy, že děti si v průběhu svého vývoje a následné socializace osvojují řadu postojů a způsobů chování napodobováním svých rodičů.

Pokud jsou svědky násilí v rodině, přebírají tento model a aplikují ho ve svých vztazích k sourozencům, vrstevníkům, později i v partnerském životě vůči vlastním dětem. Zde nutno podotknout, že narůstá i riziko přímého násilí na dětech, třeba v situaci, kdy dítě matku brání, nebo v případech, kdy násilník chce týráním dítěte způsobit bolest oběti.

Jak vyplývá z uvedeného, zhodnotit, zda jste nebo nejste obětí domácího násilí je velice těžké. Pokud ale cítíte, že Váš partner a jeho postoj k Vám vykazuje některý z uvedených znaků, neváhejte se zajít poradit a probrat situaci s odborníkem.

JUDr. Petronela Sojková, advokátka
Brněnská 555, Rosice
Tel.: 546 413 003
judrsojkova@gmail.com.