Rosicko

Ve volbách kandiduje několik starostů, i Jaroslav Světlík z Rosic

Ilustrační foto
Autor: Dreamstime

Volební místnosti se otevřou v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu od 8 do 14 hodin. Volit může občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně osmnácti let.

Stran, které se ucházejí při předčasných parlamentních volbách o přízeň voličů, je pěkná řádka. V Jihomoravském kraji je to celkem osmnáct politických stran a hnutí. Podle posledního předvolebního průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize, má největší volební potenciál na jihu Moravy Česká strana sociálně demokratická (30%). Na dalších dvou místech se umístilo hnutí ANO 2011 (22%) a TOP 09 (20%).

Na kandidátních listinách se objevuje i několik známých jmen z regionu. Za stranu TOP 09 kandiduje na 22. místě pětapadesátiletý starosta Rosic Jaroslav Světlík, který je bez politické příslušnosti. Za stejnou stranu se o hlasy uchází rovněž starosta Zbýšova Jaroslav Žalkovský. Tento jednapadesátiletý muž je na 33. místě a členem hnutí STAN (Starostové a nezávislí). Občanskou demokratickou stranu zase na 10. místě kandidátky reprezentuje třiačtyřicetiletý starosta Oslavan Vít Aldorf, jenž jen členem ODS. Do „bojů“ se zapojil i čtyřicetiletý starosta obce Tetčice, který figuruje na 4. místě kandidátní listiny strany LEV 21 – Národní socialisté.

Do volební urny může volič vhodit pouze jeden hlasovací lístek, přičemž může také rozdat preferenční hlasy. Pořadové číslo však může zakroužkovat u nejvýše čtyř kandidátů.

Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 přišlo podle údajů z Českého statistického úřadu k volebním urnám v Jihomoravském kraji kolem třiašedesáti procent voličů. Politolog Lubomír Kopeček, který pracuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, se domnívá, že letos bude účast nižší. „Napovídají tomu předvolební průzkumy zjišťující, kolik lidí půjde volit. Očekával bych, že účast se bude blížit té, která byla při volbách v roce 2002, kdy byla celorepublikově jen osmapadesát procent,“ uvedl Kopeček. Faktorů k nechuti jít volit je podle politologa více. „Těmi hlavními je znechucení, odcizenost a také chybí silné téma, které by přitáhlo k volbám," popsal brněnský politolog.