Pervitin v regionech: Z Rosicka zmizely policejní zásahy na varny

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí. 

Pozice Rosicka v rámci kraje

Podle Policejní mapy varen a pěstíren byly na Rosicku od roku 2017 odhaleny celkem tři varny pervitinu. Region se tím řadí do střední části žebříčku (13/21 regionů) – pod Slavkovskem (4) a na úrovni s Kuřimskem (3). Nejvíce případů má Hodonínsko (17), následované Blanenskem (15), Kyjovskem (13) a Hustopečskem (8). Tyto údaje ukazují, že zatímco pervitinová produkce se rozléhá napříč celým krajem, Rosicko nepatří k největším ohniskům. Policejní statistiky ovšem neukazují úplnou realitu: reálná produkce bývá zpravidla vyšší. I umístění „ve středu“ tedy může značit alarmující výskyt.

Obce a charakteristika varen

Z dostupných dat vyplývá, že varny byly odhaleny jak přímo v Rosicích (2 případy), tak i v menší obci Zastávka (1). Dvě varny byly střední velikosti (50–499 g na výrobní cyklus) a jedna menší (do 50 g). Tento profil odpovídá celorepublikovému trendu, který shrnuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti: většina varen v ČR představuje malé „kuchyňské“ laboratoře, zatímco velkovýroba se přesouvá do zahraničí (zejména do Polska a Německa).

Takové malé varny často fungují v rámci komunit několika málo lidí či jednotlivců. Malé domácí laboratoře produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden cyklus, typicky trvající 4–12 hodin, a využívají prášky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin dovážené z Polska či Slovenska. Například v roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. Drtivá většina z nich byla malé domácí varny s kapacitou pod 50 g na cyklus. Rosicko se tak vymykalo svou převahou větších než zcela malých „kuchyňských“ varen, byť i tyto lze nadále označit jako domácí.

Konkrétní případy na Rosicku

Únor 2020 – Vozík bez registrační značky dovedl policii až k varně

Podle Brněnského deníku policie opakovaně sledovala muže z obce u Rosic, který nakupoval volně dostupné léky proti nachlazení, z nichž připravoval pervitin.

Nakonec ho zadrželi při návratu ze Slovenska, kde si opatřil léky s pseudoefedrinem. Při domovní prohlídce kriminalisté zajistili plnohodnotnou varnu. 

„V podkroví domu nalezli ještě další krabici se sušeným konopím,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí David Chaloupka.

Muž je podezřelý z nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy – hrozí mu trest odnětí svobody až na pět let.

Vývoj nalezených varen v čase (leden 2017 – srpen 2025)

V období před pandemií COVID-19 (2017–2019) byly na Rosicku odhaleny tři varny. V letech 2020–2022 nejsou v oficiálních statistikách zaznamenány žádné (chybí kompletní data za pandemické období). Po covidu už nebyla nalezena ani jedna varna. Tento trend naznačuje, že na Rosicku nemusí existovat silná základna pro výrobu pervitinu.

Sociální kontext drogové scény: Pervitin jako symptom nerovností

Ačkoli problematika pervitinových varen bývá často prezentována jako činnost „individuálních delikventů“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen otázkou problematických jednotlivců, ale také symptomem širších společenských problémů. Podle Zprávy o nelegálních drogách v ČR lidé zapojení do drogové kriminality často čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení.

Terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb je bez stálé práce a bydlení nebo se potýká s dluhy. Podle mapy agentury PAQ Research mělo Rosicko v roce 2023 jednu z nejnižších měr sociálního vyloučení (dlouhodobá nezaměstnanost, exekuce apod.) v Jihomoravském kraji. To může vysvětlovat, proč počet varen postupně klesá a jde spíše o jednotlivé skupiny než o stálý jev.

Naopak například nedaleké Hodonínsko má téměř pětinásobně vyšší míru sociálního vyloučení (nejvyšší v kraji), což odpovídá i trojnásobnému výskytu nalezených varen a trendu více než jedné varny ročně. Důsledky vysokého sociálního vyloučení, které se šíří napříč krajem a zejména blízkým Brnem, ovšem mohou doléhat i na Rosicko.

Výroba pervitinu je pro některé obživou nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Drogová scéna na Rosicku tak odráží hlubší strukturální nerovnosti okolních regionů. Není proto možné vinit pouze jednotlivce – zásadní roli hraje prostředí, kde se ocitají lidé bez jiné volby. Nic nenasvědčuje tomu, že by se drogová produkce odehrávala ve velkých kartelových strukturách. Spíše jde o sociálně vyloučené jednotlivce a menší komunity, které se ocitly v pasti zadluženosti, závislosti a vyloučení ze společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je klíčové pro účinnější řešení: boj s drogami by neměl spočívat jen v policejních zásazích. Příčina se často nachází jinde než u samotné výroby. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech a cílená pomoc lidem vyloučeným ze společnosti, pro něž už neexistuje jednoduchá cesta zpět.

Těmito kroky by se mělo podle dostupných dat snížit nejen množství producentů, ale i uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

• Kuřimská i Tišnovská pervitinová výroba se drží ve středu kraje
• Tišnovská i Kuřimská pervitinová výroba se drží ve středu kraje
• Ze Šlapanicka varny postupně mizí

O autorovi

David Štencl (2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.

Zdrojem fotografií je Policie ČR.