Rosice

Život na zámku – přehled kapel

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

HADRY Z TĚLA

Kapela Hadry z těla vznikla v roce 1994. Jejich tvorba vychází z kořenů staré evropské hudby a českého folklóru. Díky rockovo-punkovému podání s vlivy brněnské alternativy však patří mezi těžko zařaditelné žánry. Jejich charisma je postaveno především na živelném projevu. Kapela se sama zaškatulkovala jako hradní folk-punk. Jsou ovlivněni soubory Pogues, Levellers, Hedningarna ...

V květnu roku 1995 má skupina své první veřejné vystoupení na janovském festiválku. V průběhu dalších let jste je mohli spatřit na řadě festivalů a samostatných koncertech po celé České republice. V roce 2003 Hadry z těla účinkovali na festivalu Folklorum v Zentendorfu, kde se svým živelným projevem sklidili velký úspěch.

Hudební konzervy: 1998 – hudba k filmu režiséra Mariána Poláka "Jim a Šípek" s kapelníkem v hlavní roli; 2000 – demo Hadry z těla; 2005 – album Na starý časy.

Současná sestava: Radek „Jim“ Smolen kytara, zpěv, niněra, foukací harmonika; Jiří Lenoch banjo, flétna, zpěv

Zdeněk Beníšek baskytara, zpěv; Vít Moštěk akordeon, zpěv; Martin „Harry“ Hárych bicí, zpěv; Bohuslav Krčmář zvukový dozor a řidič.

Hadry z těla – „Na starý časy“

V únoru 2005 vydaly Hadry z těla pod značkou Seven Penguins Production své první regulérní album nazvané Na starý časy. Název i obal CD jasně napovídají, že nepůjde o nahrávku progresivních směrů elektroniky nebo moderní středoproudý pop. „Na starý časy“ je radostný, folk-punkový přípitek, který vzdává úctu všem kouzelným starým příběhům, masopustním rejům, podivínství, mužským i ženským silám v ryzí podobě, kterých už je teď poskrovnu. Celému záměru kapela uzpůsobila i způsob nahrávání. Písně byly zaznamenány ve zlínském Studiu V bez použití digitálních technologií na čtyřiadvacetistopém kotoučovém pásu a veškeré opravy bylo možné provádět pouze střihem do původního záznamu stejně jako v šedesátých letech.

Jakési staromilství je ovšem Hadrům z těla vlastní. Dokazuje to nástrojové obsazení, které kromě málo využívaného akordeonu a banja zahrnuje i starodávný nástroj slepců a žebráků – niněru. Ani při dotváření alba kapelu neovlivnilo rychlé tempo současnosti, a tak neuspěchaná prvotina vychází bezmála rok po prvním vstupu do studia.

Máte pocit, že je tato deska už dnes zastaralá? Nenechte se mýlit! To podstatné, tedy hudba i texty jsou právě současné a budou mít snad co říci i Vám.

Album Na starý časy obsahuje 13 skladeb o celkové délce necelé hodiny a jako hosté se připojili Jarda Svoboda s klarinetem a Dana Lněníčková s houslemi. Je doplněno videoklipem k písni „Prsty mi protíká“, který natočil Marián Polák. Distribuce alba je zajištěna v síti Indies Records a u drobných prodejců. Fotky, texty, seznam koncertů a další informace jsou k dispozici na

www.hadryztela.cz

THE OLD ONES

Krátká prezentační verze:

“Prastaří byli, Prastaří jsou a Prastaří budou.“

H.P.Lovecraft “Hrůza v Dunwichi“

Dlouhá prezentační verze:

“Prastaří byli, Prastaří jsou a Prastaří budou. Nikoli ve sférách, jež známe, nýbrž mezi nimi, kráčejí vznešení a pů-vodní, prosti tělesné dimenze a pro nás neviditelní. Yog-Sothoth zná bránu. Yog-Sothoth je branou- Yog-Sothoth je klíčem a strážcem brány. Minulost, přítomnost, budoucnost, vše je v Yog-Sothothovi jedním. Ví, kudy Prastaří v minulosti prošli a kudy znovu projdou. Ví, kde chodili po polích pozem-ských a kde po nich stále chodí a proč je nikdo při jejich cestě nemůže zřít. Podle jejich zápachu mohou lidé občas určit, že jsou nedaleko, ale nikdo nepozná jejich podobu kroutě jejího odrazu ve tvářích těch, jež zplodili v lů-ně lidském; a těchto je celá řada, liší se podobou od nejdokonalejšího mo-delu lidského až k tvaru neviditelnému či nehmotnému, jímž jsou Oni sami. kráčejí nespatřeni a nečistí na místech osamění, kde byla pronesena Slova a kde byly v patřičné době zavyty Obřady. Vítr drmolí jejich Hlasy a ze-mě hučí jejich Vědomím. Lámou les a drtí město, leč ani les, ani město ne-spatří ruku, která ničí. Poznal Je Kadath v chladné pustině, a kdo z lidí zná Kadath? Ledové pláně Jihu a potopené ostrovy Oceánu uchovávají kame-nu, na nichž je vyryta Jejich pečeť, ale kdo popatřil na zmrzlé město nebo na zapečetěnou věž už dlouhé věky ověšenou mořskými řasami a mušle-mi? Velký Cthulhu je Jejich bratrancem, ale i on Je může zřít pouze matně.lá! Shub-Niggurath! Poznáte Je podle nečistého puchu. Mají ruku u va-šeho hrdla, nevidíte Je však; a jejich obydlí je totožné s vaším střeženým prahem. Yog-Sothoth je klíčem k bráně, kde se dotýkají sféry Tam, kde Oni kdys vládli, vládne nyní člověk; tam, kde člověk nyní vládne, budou vlád-nout zase Oni. Po létu nastává zima, a po zimě léto. Čekají trpělivě a moc-ně, poněvadž se zde opět chopí vlády"

H.P.Lovecraft “Hrůza v Dunwichi“

Místa, kde jsme v tomto roce hráli:

February

12th – Switzerland

14th – France

17th – Italy

20th – Portugal

21th – Spain

25th – Belgium

27th – Austria

March

2nd – Germany

3th – Finland

5th – Sweden

7th – Norway

8th – Ireland

www.9productions.net

ULTRAZVUK

Brněnská skupina Ultrazvuk se po měsících strávených ve zkušebně rozhodla konečně vyrazit do světa. Ve složení - Jan Jouza Zrzavý, kytara,zpěv + Luboš Lubinho Rašovský, bicí, zpěv+ Martin Ultra Kudlička, basa, zpěv - připravila pro posluchače crossover toho co má nejradši a co by se dalo vymezit snad U2 na straně jedné a českou legendou Abraxas na straně druhé. Tanec, radost, emoce, magie - to jsou hlavní poznávací prvky Ultrazvuku.

www.freemusic.cz/ultrazvuk

NÁMĚSTÍ MÍRU

Náměstí Míru - českomoravskovysočinská skupina, všeobecně považovaná za skupinu punkovou. Ze zdrojů blízkých samotným hudebníkům jsme se ovšem dozvěděli, že styl který tato čtveřice produkuje nelze nazvat jinak než Sec Mazec (SM). Až hardcoreově rychlý, s nádechem punkové melodiky, ale i funku, jazzu, soulu a nemalé dávky dřevního amerického rhytm'n'blues - to je hudební styl, který ve světě hudby propagují NM.

A jak o SM mluví chlapci samotní? "Většina lidí si myslí, že Ti nejlepší muzikanti skončí u jazzu, a dál že už nic není. Jenže se hodně málo mluví vo tom, že dost těch chlápků se pokouší hlavně o Sec Mazec. Ale řekněte profíkovi ať to zahraje falešně, ať je rytmicky trochu rozhozenej. Ten to prostě nemůže dát do kupy, a proto spoustu profíků Sec Mazec láká. Copak si myslíte, že Peter Lipa chce bejt jazzman?", prozradil nám jeden z členů NM.

Již dvě krátkohrající desky NM jsou na světě a je to nátěr, který nikdy nezaschne.

ELVIS GOTT SUPERSTAR

Plzeňská kapela Elvis Gott Superstar vznikla na počátku roku 2001. Kombinace třech živých muzikantů Pavel Budek - zpěv, kytara, programování Jirka Kotek - zpěv, baskytara Roman Pezlar - bicí spolu s předprogramovanými bicími i melodickými smyčkami stylově i zvukově dostatečně odlišují kapelu od ještě stále převládající bigbítové "konkurence" v našich krajích. Stylově se kapela potácí asi tak na pomezí rocku, popu, elektroniky a bůhví čeho ještě.

"Co hrajeme? Nás to nezajímá, jak tomu říkáš. Něco je víc taneční, něco zase třeba víc hustý. My se chceme hlavně dobře bavit."

Po natočení debutního demo CD Jahůdka na podzim 2001 začala kapela hrát v českých i zahraničních klubech (samostatný koncert v Lucerna Music Bar Praha, Nachtcantine Dresden v Německu, ...).

Na jaře 2002 EGS vyhráli vyhledávací soutěž Rock Nymburk 2002.

Každoročně se v létě účastní vyhlášených letních open-air festivalů: ROCK for PEOPLE Český Brod, Sázava Fest, Řev Řevnice, TRUTNOV Open Air, Musicfest Letiště Karlovy Vary, MusicFest Milevsko, atd.

Na základě demo Jahůdka byla kapela pozvána do televizního pořadu Noc s Andělem na ČT2, kde 15. 6. 2002 živě vystoupila.

V březnu 2003 natočila kapela své nové album Sozopol. Album vyšlo v květnu 2003. V Plzni ho pokřtil barman z klubu Divadlo pod lampou, nefalšovaný Bulhar Goša Gjurov. Kmotrem Sozopolu při pražském křtu [viz foto] ve Stromovka Music Garden byl pak moderátor Pavel Anděl.

http://sweb.cz/egs

ANNIE´S TRIP

Anička je na tripu! Ay! Jste dost odvážní na to, abyste Ji slyšeli?! Jste dost ctižádostiví na to, abyste si Ji našli?! Jste dost nároční na to, abyste ji vstřebali?! Když si dáte dohromady quazi-rock, pseudo-roll, a la funk s občasnými proxi-punkovými přesahy, vyjde vám to, co tuhle brněnskou rock&funk&fuck&rollovou kapelu baví. Stavíme na vlastím materiálu a hrajeme po klubech a festivalech po celé ČR i dál.

Kapela vznikla v roce 2001. Po nezbytných, vývojem diktovaných personálních změnách, z nichž poslední se týká ožehavého postu frontmana, se zdá, že nastala situace "ideální kombinace jednotlivců v kolektiv uvedených". Doufejme, že nás ani vás toto zdání nezklame.

Současnou sestavu tvoří:

MoJoker - zpěv

Aivn - kytara, zpěv

Ondra - basa

Carlos - bicí

So far so good:

předkapela One Season Bandu Michala Pavlíčka, Luboše Andršta, Vladimíra Mišíka, Jana Spáleného & ASPM. Společné hraní s kapelami Vltava, Vypsaná Fixa, Walk Choc Ice, Boron, Bluesweiser, Lord Bishop. Účast na festivalech Trutnov 01, 02, 03, Benátská noc 02, Letiště 03. Ocenění na soutěži Guitarfestival 2001 (Aivnovo 2. místo v kategorii rock, Talent roku) za vydatné pomoci kapely. Pár (zatím doslova) koncertů v Rakousku a Polsku.

www.anniestrip.cz

BUDE NÁS OSM

V roce 1979 se narodil Michal Vítek a od té doby se to s ním táhlo a nepřestalo to až do 1.5.2001, kdy mu známý kytarový mág Petr Bartoněk z po rozpadu nejistotou zmítané kapely 4crowns navrhl, aby se už konečně vzpamatoval a místo doma v pokojíčku začal hrát pro nadšené publikum. Nutno podotknout, že v počátečních fázích rozvoje skupiny byl Bartos hlavním inženýrem a hybatelem, který nešetřil časem ani energií na to, aby se už konečně začalo něco dít. Takže oslovil kromě Demiho (rozuměj Michala Vítka) ještě Davida Růžičku, zkušeného basového virtuosa, který s ním sdílel zkušebnu, podium a několik solidních zážitku z již zmíněné kapely 4crowns. A aby to nebyla jen čistě instrumentální kytarová záležitost, udělal Bartos spolu s Růženou nájezd do vedlejší kapely La Patchanka, kde svým nezdolným charismatem a emocionálním atakem spojeným s alkoholovým opojením naverbovali a pro projekt dostatečně nadchli zpěváka Uhláka a punkáčskýho bubeníka Jirku Tesaře. Hned ze začátku vznikl poměrně složitý problém, a to vymyslet název pro kapelu. Jednotliví hráči se nebyli schopni dohodnout, každý bojoval za ten svůj, který považoval za jednoznačně nejlepší. Nakonec se všichni shodli, že to vyřeší v průběhu jedné z ustavujících pitek. Ze začátku to vypadalo, že ke shodě nedojde, ale s počtem vypitých piv a dalších poměrně různorodých alkoholických nápojů se jednotliví členové dostávali do stavu, kdy i něco vymysleli, ale vzápětí to okamžitě zapomněli. Když se po této organizační schůzce probudili, zjistili, že okno je tak veliké, že až na přivítací přípitek si nepamatují zhola nic. Naštěstí duchapřítomný majitel baru, který se s nimi důvěrně znal, nevyhodil nic z toho, co po nich zůstalo. A mezi spoustou různých rozsypaných a zapomenutých dokladů, účtenek a zbytků cigaret se našel jeden cár papíru, kde bylo napsáno: "sice je nás zatím pět, ale bude nás 8" a tak se to odhlasovalo jako název. Pak nastalo poměrně dlouhé a složité hledání vhodného repertoiru. Naštěstí pro všechny zúčastněné strany, které ještě měly v živé paměti, jak těžké a na játra náročné bylo nedávné hledání názvu, se všichni vykašlali na nějaké dlouhé experimenty, chopili se nástrojů a začali dělat to co jim šlo nejlíp a vydali se na trnitou cestu od death metalu k funky. Jak napovídá jeden z prvních pokusů s názvem "Devil's son" jednalo se původně o hodně zvláštní směs, která byla ještě jistou setrvačností Bartose a Růženy. Ostatní se ze začátku spíš rozkoukávali a snažili se udržet rytmus a najít melodii s harmonií. Po jisté dnes už těžko dohledatelné době začal zkoušky, čím dál lépe šlapající kapely navštěvovat další člen skupiny 4crowns, schopný hudební producent, bicman a klávesista David Pavlíček a nastoupil cestu nesnadného přerodu orientace kapely z rockového na techničtější a tanečnější styl. Z počátku mu vlastně nikdo nevěnoval pozornost a dělal si to dál po svým, ale v okamžiku, kdy došlo k vyhoštění Jiříka a na místo bubeníka byl přijat Robin Kužela, síly v kapele se rozložily a kapela se začala profilovat spíš směrem do funky. K vystrnadění Jiříka došlo z důvodů, z nichž vlastně dneska už žádný není podstatný, takže je vlastně zbytečný to znovu tahat na světlo. Jirku milujem a moc mu děkujem. Vzhledem k tomu, že Dave Pavlíček začal do všeho vrtat a hýbat s aranžema a Robinovi se nelíbí jen tak ledasco, stalo se tvoření skladeb mnohem náročnějším procesem než v pionýrských dobách rockových rifů. Naštěstí se blízko zkušebny nachází klub Stará Pekárna, kde se všichni velmi úspěšně léčí z případných depresí, a která také slouží jako útočiště a domovská scéna v jednom. Takže kdo se dočetl až sem, toho bych chtěl pasovat na skutečnýho fanouška a znalce historie BN8 a pokud bude mít zájem ať pošle svůj email a my se postaráme o pravidelný přehled koncertů. Díky za čas a přízeň a koncertům zdar. Uhlák

www.bn8.cz