Evropští Demokraté

Má Jihomoravský kraj koncepci rozvoje meziregionálních vztahů?

Ilustrační foto
Autor: Dezidor, wikipedia.org

Poměrně nedávno to byla například zpráva o spolupráci s Leningradskou oblastí. Partnerských regionů našeho kraje neustále přibývá, otázkou však je, zda existuje nějaká koncepce rozvoje meziregionální spolupráce a zda je tato koncepce tou správnou cestou.

Je jistě ocenitelné, že od faktického vzniku a počátku fungování Jihomoravského kraje (tj. od podzimních voleb 2000) se podařilo nakontaktovat a získat ke spolupráci více než desítku lokalit. Jaký směrem se však vztahy Jižní Moravy orientují? To je zásadní otázka, na kterou nelze jednoznačně odpovědět. A to je chyba. Vcelku přirozeně jsou našimi partnerskými regiony spolková země Dolní Rakousko, stejně jako Bratislavský samosprávný kraj. Dále máme navázány kontakty s italskými regiony Lombardie a Toskánsko, stejně jako s provincií Bergamo. Trochu dále pak leží partnerská provincie Utrecht (Nizozemí), o které nyní mohou obyvatelé slyšet v souvislosti s prácemi na čištění řeky Svratky a Brněnské přehrady. Poněkud spornější je pak spolupráce s oblastmi Lodžského vojvodství či Trnavského samosprávného kraje. Následují však regiony, jejichž přínos pro Jihomoravský kraj je dle mého názoru značně zpochybnitelný. Jedná se především o oblasti Ruské federace (Leningradská a Nižnonovgorodská oblast), Šumadijský okruh (Republika Srbsko a Černá Hora).

Naši krajští představitelé se asi řídí dle hesla, že lepší je kvantita než kvalita a před voliči bude přeci vypadat lépe, když jím budeme moci prezentovat tu desítku regionů, se kterými máme dobré vztahy. Nežijeme však v režimu, kdy se dbá na kvantitu, ale dnes se musíme orientovat především na kvalitu, v tomto případě na to, co nám meziregionální spolupráce přinese. Pokud diskutujeme o regionech Utrecht, Dolní Rakousko či italské provincie a regiony, pak jsme asi za jedno, že tyto regiony jsou již dlouho dobu součástí evropských struktur a umí se tak poměrně lépe pohybovat při přidělování různých evropských fondů, stejně tak se již delší dobu pohybují na půdě spolupráce mezi regionů. Pak jsou zde oblasti, které se staly součástí EU teprve nedávno, stejně jako náš Jihomoravský kraj. Při této spolupráci je jistý potenciál v tom, že zde existuje možnost získání takových druhů fondů, na které bychom ve spolupráci se silně rozvinutými regiony západní Evropy nedosáhli. Ale proč si vybíráme za partnery ruské a srbské oblasti? Jsou nám snad tyto lokality bližší svou politickou situací, kulturou anebo u našich přestavitelů hraje důležitou roli nostalgie a vzpomínka na „velký blok východních přátel“?

Jihomoravský kraj má ve starých členských zemích Evropské unie možnost najít velmi silné a vlivné partnery. Mohou jimi být francouzské vinařské provincie, např. Burgundsko (spolupráce v zemědělské oblasti), německé oblasti v Porýní či Bádensko (hospodářská spolupráce), ale také další například švýcarské regiony, se kterými bychom mohli spolupracovat na výstavbě efektivní krajské správy. Hodnotícím prvkem v oblasti regionálních vztahů je to, co přesně nám spolupráce s jinými regiony může přinést a na druhé straně také to, co může nabídnout náš kraj. A Jihomoravský kraj má jistě co nabídnout.