Kaple Nejsvětější Trojice je díky rekonstrukci připravena odolat další staletí

Ilustrační foto
Autor: farnost Rosice

Letos se uskutečnil osmý ročník festivalu Rozsvícená Trojice. Jedním z motivů jeho vzniku bylo přitáhnutí pozornosti k kapli Nejsvětější Trojice, která je středobodem rosické pouti.

Díky příspěvkům jeho návštěvníků a významnému přispění města se tak podařilo realizovat zásadní opravy této památky. O malou rekapitulaci těchto oprav jsem poprosil P. Jana Klímu, rosického faráře.

Stavební práce na kapli, byť s přestávkami, probíhaly už od podzimu 2015 až do loňského roku, pojďme prosím shrnout, co všechno se tu opravilo.

V roce 2015 jsme udělali průzkum stavu střechy a zjistili jsme, že původní záměr opatřit krytinu novým nátěrem by byl jen nouzovým řešením a nejpozději za pět let bychom stáli před nutností udělat generální opravu. Pustili jsme se tedy do kompletní výměny krytiny a uhnilých částí trámové konstrukce. Pískovcové pilíře lucerny už zvětraly do té míry, že bylo nutné ji udělat znovu. Dále se obnovovaly vnitřní omítky a fasáda. Celkově vyšla tato fáze rekonstrukce na cca 2,5 mil. Kč. Z toho cca půl milionu přispělo město. Další finance jsme získali od Jihomoravského kraje a od ministerstva kultury z ORP.

Jaké práce proběhly v interiéru?

Kompletním zrestaurováním prošel před třemi lety hlavní oltář včetně soch a dekorativních prvků. Souběžně proběhla také renovace kamenných prvků ostění oken a vnějšího portálu, a také sanace části soklu vnější obvodové stěny. Náklady na tuto etapu činily 1 591 tis., z toho investice farnosti 490 tis., město přispělo 170 tis. Zbytek nám opět poskytlo Ministerstvo kultury a Jihomoravský kraj.

Co říkáte na názor, že by město nemělo přispívat na opravu stavby, která není v jeho majetku?

Mrzí nás, pokud je farnost vnímána jako někdo, kdo jen natahuje ruku. Ufinancovat tak rozsáhlé opravy jen ze sbírky mezi farníky je však nemožné. Poslední velká oprava proběhla už před více než třiceti lety a sluší se připomenout, že výlučně svépomocí farníků bez jediné jakékoli podpory z veřejných zdrojů. Pro celkový kontext bych si dovolil zmínit i to, že jsme se v zájmu dobrých vztahů zřekli restitučních nároků na pozemky v okolí kaple, z nichž některé jsou nyní zastavěné rodinnými domy. Jinak myslím, že zdaleka nejen farníci, ale snad všichni rosičtí občané vnímají kapli jako svoji a to je dobře. Přál bych si, aby byla něčím, co nás spojuje, věřící i nevěřící.

Článek byl převzat ze zpravodaje Rosa