Mokřad za kuželnou je nenahraditelným domovem pro některé vzácné druhy

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

V poslední době se často mluví o zadržování vody v krajině a budování a obnově mokřadů. Přispívají k její rozmanitosti a jsou nenahraditelným domovem pro některé živočišné a rostlinné druhy.

O ten, který máme za kuželnou, se s kolegy z Pozemkového spolku Oslava stará ornitolog Ivo Hertl.

Kde se tu vlastně mokřad vzal?

V této lokalitě se historicky vždy udržovala voda. Ještě v polovině 19. století zde byl rybník. V období suchých let 2015–2019 se však naplno projevilo zarůstání podmáčených ploch vegetací a vysychání. Tůně bylo třeba obnovit, a aby nezarostly, je nutné rákosový porost kosit. Vybudovali jsme i tři nové plochy.

Jaké zajímavé druhy v našem mokřadu vegetují?

Přímo v tůni se rozmnožují čolci obecní, skokani hnědí a ropuchy obecné. V korunách vrb byste pak mohli zahlédnout visuté hnízdo moudivláčka lužního. Bohužel tu ale nehnízdí pravidelně. Vyskytla se tu i slípka zelenonohá, na tahu dokonce vzácné severské slučky malé. Úkryt zde naleznou bažanti a koroptve.

Byli tu všichni živočichové odjakživa, nebo bylo potřeba přírodě trochu pomoci a nějaké druhy vysadit?

Všichni obyvatelé jsou původní nebo sem doputovali přirozenou cestou. Nic jsme nevysa-zovali. Transfery druhů jsou citlivá záležitost, mohou lehce udělat víc škody než užitku, například kvůli přenosu chorob.

Tato lokalita je oblíbená mezi pejskaři, není to problém?

Není. Ochranu přírody není potřeba dělat se zákazy a omezováním vstupu. Pokud tu nejsou některé velmi vzácné druhy, ať je to zpřístupněné.

V čem spočívá péče o mokřad?

Je to hlavně sečení. Kdybychom ho ale neprováděli, začne se na lučním stanovišti šířit třtina křovištní, což je dominantní travina, která by brzo přerostla a vytěsnila všechny ostatní rostliny. V mokřadním stanovišti by zase rozrůstání rákosu vedlo k zazemňování tůní a dalšímu ubývání vody. Vznikla by tu homogenní plocha (mono-kultura), ve které téměř nic dalšího nežije. Poskytuje pouze úkryt. Snažíme se udržovat cenný přechod mezi lučním a mokřadním stanovištěm. Zahájili jsme také ořez vrb, tzv. hlavování, které sice na první pohled působí jako drastický zásah, nicméně v dlouhodobém horizontu stromům pomůže před rozlomením a předčasným odumřením. Není vrba jako vrba – chystáme se zde vybudovat „vrboretum“ – přehlídku druhové pestrosti našich vrb.

Pokud tento rozhovor čte někdo, kdo to umí s kosou a rád by se aktivně podílel na péči o mokřad, může se zapojit?

Pomocníky s kosením jednoznačně uvítáme, v průběhu roku vyhlásíme též společnou akci. Kosit je možné libovolné plochy v okolí stezky, která napříč územím vede. Při tom je dobré vytvářet mozaiku ploch pokosených v různou dobu. Tím se zachová vždy dostatek kvetoucích rostlin. V ploše jsou vysázeny keře a u nich je vždy barevně vyznačený kůl. Ponecháváme zde též větší trsy kostivalu lékařského, naopak ihned po odkvětu se snažíme pokosit a odstranit invazní zlatobýl.

Na části plochy bychom dokonce mohli vytvořit malé „bludiště“ pro děti. Přivítáme další nápady a tipy na využití části plochy pro veřejnost...

Přeji vám příjemný pobyt v přírodě.

Článek byl převzat ze zpravodaje Rosa se souhlasem vydavatele