Náměšť

Náměšťský zámek oživily výjevy z historie

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Do desáté hodiny chybělo zrovna dvacet minut, když se naše skupina vydala v doprovodu dvou průvodců do útrob "oživeného zámku" v Náměšti nad Oslavou. Ten sliboval prohlídku skutečně netradiční. O tom ale mnozí z návštěvníků, jak později přiznali, neměli ani tušení... Hned prvním překvapením byl příjezd prvorepublikového prezidenta Tomáše G. Masaryka. To už ale komtesa Sabina vysvětluje, že všemu, co se na zámku odehraje, není radno věřit.

Sabina Introvičová, dlouholetá mluvčí náměšťské letecké základny a dnes mluvčí vzdušných sil, má roli ne zrovna důvěryhodné průvodkyně. Jejím protějškem má naopak být vikomt Radek, jinak Radek Pospíšil, který na zámku běžně provází. Právě on je v celé té lehce bláznivé, ovšem skvěle zrežírované prohlídce záchytným bodem, zdrojem věrohodných informací. Hned na druhém nádvoří skáčeme do počátku dvacátého století. Píše se rok 1914 a Sarajevem otřásl atentát na následníka trůnu, Ferdinanda d'Este. Nádvořím náměšťského zámku zaburácejí výstřely a do stařičkého vozu, v němž Ferdinand jede, se dere mordparta atentátníka Gavrila Principa. K úžasu diváků se těsně před nimi na dlažbě rozplesknou následníkova játra a pár dalších krvavých vnitřností... "Včera to lítalo mnohem dál," šeptá mi se smíchem Radek.

Čajový salonek, kde v kruhu dam sedí například hraběnka Chotková, je o poznání klidnější. Komorní hudba, šumění vějířů... To už jsme ale v tanečním, respektive Amorově pokoji, kde se hezky vlní tři orientální tanečnice. Pokud z trojice vnadných dívek stihli návštěvníci odpoutat oči, mohli postřehnout, že na stěnách visí nástěnné koberce. Největší na zámku, jak je později upozornil průvodce. Scéna s prezidentem Benešem, který na zámku opravdu pobýval, je plná legrácek. Ministr zahraničí Jan Masaryk vysvětluje, co se sběhlo v Mnichově. "Mnichovská dohoda je poslední krůček k válce. Odhaduje se, že válka bude trvat nějakých sedm let. A už teď je třeba připravit poválečné uspořádání. A to je, pane prezidente, právě obsahem tajných dodatků, které jsem si dovolil nazvat Benešovými dekrety," říká Jan Masaryk. "To není špatné," pochvaluje si Beneš a vzápětí se dopouští malého švindlu. Rozhodne se dekrety antidatovat a podepsat právě v Náměšti. "Beneš v Náměšti pobýval od roku 1947, kdy se zámek po zestátnění začal přepracovávat na sídlo prezidenta. Náměšť totiž byla právě na polovině vzdálenosti mezi Bratislavou a Prahou. Pobýval tu pouhé tři týdny. Po roce 1949 se zámek přepracovává do současné podoby zámecké expozice," vykládá Radek.

Také následující scéna s učitelem národů Janem Amosem Komenským mnohé návštěvníky rozesměje. "Děti, probereme si turistický ruch. Tady vidím typického turistu. A protože se učíme všemi smysly, běžte si na něj sáhnout, můžete i přičichnout... Je turista nějak užitečný?" ptá se Komenský. "Pro peníze!" odpovídají svorně dětičky a dostává se jim samozřejmě pochvaly.

Že je prohlídka skutečně nápaditá, dokazují organizátoři v arkádové chodbě. Z dvířek, jimiž se přikládalo do kamen, vyletí s hrozným jekotem červený kohout. Mladík ve skvěle propracovaném kostýmu je skutečně ztělesněním ohně. "Stávalo se, že někdy červený kohout opravdu uletěl. Naštěstí hrabě Haugwitz měl vynikající hasiče...," stíhá ještě Sabina Introvičová okomentovat výstup, než její slova zaniknou ve smíchu diváků.

Opravdovou lahůdkou je pak polní lazaret s operačním stolem v zámeckém kulečníkovém sále. Jak jinak mohla tahle část prohlídky vypadat, než že pod noži lékařky skončil jeden z diváků. Bos, do půl těla svlečen, zakryt plachtami... Takto se na stole třepal smíchy, když se mu doktorka snažila transplantovat játra a další zbylé orgány Ferdinanda d'Este. Operace ještě nekončí, když na druhém konci sálu ožívá polní lazaret a Haškův románový hrdina Švejk. Než jemu, "toprému český foják", donese hraběnka něco na zub, aby se rychle uzdravil a mohl jet do pole, lítá vzduchem jeden klystýr za druhým. Přesně, jak to divák zná z filmu s Rudolfem Hrušínským.

Aby legrace nebylo málo, čeká v dalším pokoji Leonid Brežněv. Přijmout má Valentinu Těreškovovou a udělit jí metál, jenže zmožen vodkou se nemůže vyhrabat z postele s nebesy. Rusky laděnou scénku překládá Sabina Introvičová do češtiny a Radek Pospíšil mi vysvětluje, že Brežněv na zámku v takové posteli skutečně spal. Prý tak, že vždycky ležel hlavou v nohách, protože se bál do nebes pohlédnout.

Na detailní popis dalších scén už ani není místo. Upíři, odvod rekrutů, bílá paní na skvostném točitém mramorovém schodišti či vínem zmožený maestro Salieri v zámecké knihovně, jehož roli perfektně zvládl kastelán Marek Buš. Pátý ročník Oživeného zámku se Náměšťským vyvedl. "Neměli jsme o tom tušení, bylo to celkem překvapení," pochválil prohlídku usmívající Milan Přikryl z Boskovic.