Rusko

Ta země mě opravdu nadchla

Ilustrační foto
Autor: Hynek Moravec, Wikipedi...

Pořád jsem si v duchu říkal, jestli nejsem trochu šílený, i moje okolí se mě snažilo od této cesty odradit, ale jsem paličák.

Nicméně s velkými obavami jsem sedl do letadla směr Moskva. Na to, že moje ruština pobývala na bodu mrazu, jsem byl pořád ještě klidný. Přistání letadla se dalo přirovnat spíš k dosednutí na betonové schody. Už po příletu byly poznat zbytky bývalého režimu. Na železobetonu se tu opravdu nešetřilo. Čím víc, tím líp. Alespoň to bude držet.

Městská doprava je kapitola sama o sobě. Řeknu Vám, už jsou dávno pryč ty časy, kdy u nás v Brně na Palačáku jezdily ještě staré dobré Ikarusy, které se občas zlomily v zatáčce, ale v Rusku jejich čas ještě zdaleka neskončil. Docela odvaha do nich sednout, ale nic jiného tam nejezdí. Co naplat. Krajina je posetá známými markety věhlasných značek jako IKEA, GLOBUS, McDONALDS, jejichž nápisy v ruštině vypadají fakt legračně.

Metro, další samostatná kapitola. Trochu mi zamotalo hlavu jeho 12 tras, v jehož stanicích se běžně křižují 3-4 trasy. Jedna věc mě ale dojala - nikde žádný náznak sprejerů, všechno sice staré a dlouho neopravované, ale čisté. Možná proto, že na každém rohu číhá milicianěr (policajt) namísto kamerových systémů. Ona totiž kamera s obuškem nejde dohromady. Pořád jsem čekal, copak vypadne z amplionu místo známé věty Ukončete výstup a nástup.... a pak to přišlo: "Uvažájemyje pasažíri, dverj zakryvájetsja, slédujuščaja ostanóvka Krásnaja Plóščaď."

Cesta ještě nebyla u konce, studovat jsem měl totiž na Urale ve městě Izhevsk. To, že je to centrum zbrojařského průmyslu, jsem se dozvěděl až tam. Stále tam ještě žije světoznámý konstruktér Kalašnikov, který je opěvován celým národem. Dokonce po něm pojmenovali i ohnivou voděnku - Vodku Kalashnikov. Tabletnaya Vodka tu sice není, ale stačí přijít do magazinu a celá stěna nejrůznějších druhů, barev a cen čeká jen a jen na vás. Půllitr kvalitní vodečky za půl sta, kdo by to nebral, že? Ráj kuřáků je tam taky, hlavně těch zahraničních, protože takový Máčka za 22 kachlí už jsem dlouho neviděl. Milé pivaře nezklamu, když řeknu, že i pivo se tam dá pít. A nejenom jedno, druhů je fakt dost. Moje kamarádka pořád kupovala MIX pivo - prostě pivo s kafem, citronem, melounem, třešničkama atd.

Cestování je nejlepší vlakem. Sice vagóny pamatují ještě vpád nacistických vojsk na sovětské území, ale zato je vše dokonale upraveno a opraveno. Zkusil jsem první i druhou třídu a musím říct, že České dráhy asi po téhle zkušenosti zavrhnu do ústraní. Ve vagónech samovar na horkou vodu zdarma, takže čaj nebo instant polévka přijde při 20hodinovém cestování vhod. Všude koberečky a domácí prostředí. A hlavně teplo. I když bylo venku dost pod nulou, polovina vagónu nám ukazovala módní výstřelky spodního prádla.

A studium? Bez problémů. Na celé škole pro nás udělali první poslední. Spousta lidí o nás měla zájem, tak jsme dokonce odmítali nabídky s profesory chodit na ping pong, kulečník a lov medvědů. Co jsme ale neodmítli, byla exkurze do pravé ruské sauny a nebo takového malého útulného striptýz klubu :-). Samozřejmě ze studijních důvodů.

Zkrátka a dobře povídat bych mohl dál a dál. Ta země mě opravdu nadchla, jelikož v ní nepoznáte, co je to stereotyp. Vždycky vás něčím zbrusu novým překvapí. Nuda tam neexistuje, vážně. Pokud nevěříte, vezmu vás příště s sebou.

Poka, Vsevo dobrovo Vam.