Lipovou alej v Rosicích čeká zásah proti parazitům

Ilustrační foto
Autor: Dendrofil, Wikipedia

V Rosicích máme překrásnou lipovou alej, která nás vede historickou křížovou cestou až ke kapli Nejsvětější Trojice. Tvoří ji 100 lip a jeden habr, je zaevidovaná v Ústředním seznamu ochrany přírody jako památná od roku 1978 a nejstarší stromy na Rosice shlíží z návrší už víc než 250 let.

Co stromům ubližuje

V posledních několika letech se však na některých lípách rozrostlo jmelí, a to v takovém množství, že způsobuje svým hostitelským stromům významné obtíže. Jmelí bílé (Viscum album), je vidličnatě rozvětvený, stálezelený poloparazitický keřík, který roste v korunách jehličnatých i listnatých stromů a vytváří kulovité trsy, jejichž stáří může být i  několik desítek let. Liší se jmelí borovicové a jedlové, jehož listy jsou velmi úzké (u borovicového až 6x delší než široké) a plody nazelenalé a  elipsoidní, od jmelí bílého „pravého“, které roste na listnatých stromech. Jeho plody, bílé kuličky, jsou spíše srdcovitého tvaru a hmota uvnitř plodu je velmi lepkavá. Tuto hmotu používali ptáčníci po patřičné úpravě k výrobě lepu na zpěvné ptactvo. Však také latinský název jmelí Viscum znamená lepidlo. Občas je zaměňováno s ochmetem evropským (Loranthus europaeus), který má plody žluté, je opadavý a roste převážně na dubech.

I když je jmelí poměrně silně jedovaté, je od nepaměti využíváno k léčitelství. Obsah léčivých látek je rozdílný a liší se podle toho, na jakém stromě vyrostlo. To z jabloní je údajně nejléčivější. V současné medicíně se používá především ke snížení krevního tlaku, proti arterioskleróze a podpůrné léčbě některých nádorových onemocnění. Zejména při domácím použití je však třeba velké opatrnosti. Jmelí je také odedávna považováno za rostlinu mystickou, je posvátnou rostlinou druidů, a protože právě keltští kněží jmelí utínali zlatými srpy, dodnes se zachovala tradice ho pozlacovat. O jeho kouzelné moci bychom mohli popsat několik archů papíru, ale to si necháme třeba na příští čas předvánoční.

Nás tentokrát bude zajímat ochrana stromů před tímto „kouzelným“ keřem. Jak už bylo dříve napsáno, jmelí je poloparazit. To znamená, že přijímá od hostitelského stromu vodu a minerální látky, a protože je stálezelený, má vyšší transpiraci (výdej vody listem), než napadené dřeviny, způsobuje tím stromu velké potíže. Větve, které nejsou dostatečně zásobovány vodou, postupně usychají a jsou náchylnější k napadení dalšími škůdci a chorobami. Stromy tak odumírají a jejich větve se také mohou lámat vlivem velké váhy narůstající hmoty.

Jaké je řešení

Co s tím? Mechanické odstranění jmelí (řezem) je velmi pracné a často nelze provést bez současného poškození dřeviny. Z tohoto důvodu je takové řešení v naší památné lipové aleji nepřípustné. Nový, alternativní způsob ochrany představuje potlačení jmelí postřikem na asimilační aparát v době vegetačního klidu, kdy stromy nejsou olistěné, teplota je těsně nad bodem mrazu a dřeviny jsou v hluboké dormanci. Jedná se o projekt „Systémová ochrana stromů proti jmelí“ společnosti SAFE TREES, s. r. o., která již tímto způsobem ošetřila přes sto stromů v celé republice. Mechanizmus ošetření spočívá v aplikaci prostředku působícího zvýšenou produkci fytohormonů, jehož použitím dojde k poklesu vitality a následnému rozpadu keříků jmelí bez poškození hostitelské rostliny. Úspěšnost takového zásahu je až 80 %.

Přiznám se, že lipovou alej i celou Trojici hýčkám z pozice ochrany přírody už 15  let a moc se mi nechce tam pustit „chemii“. Ale zdá se, že toto řešení je jediné možné, abychom mohli zachovat naše krásné lípy i pro další generace. A tak jim v únoru budeme držet palce, aby nad nevítaným parazitem (vlastně poloparazitem!) zvítězily.

Článek byl převzat ze zpravodaje Rosa se souhlasem vydavatele