Oslavany

Věž zámku v Oslavanech

Ilustrační foto
Autor: Harold, Wikipedia.org

Během posledních desíti let dokázali svůj zámek – jednu z nejcennějších památek kraje, proměnit k nepoznání. Ze zchátralé budovy se stal vyhledávaný cíl mnoha turistů a milovníků historie. Dnešní článek popisuje rekonstrukci kostelní šindelové věže. Po více jak padesáti letech se na ni opět vrátil symbol, který Oslavany provázel po staletí – Panna Marie.

O tom, že se náš zámek opravuje, jistě nikdo nepochybuje. Kolik milionů korun se již zde proinvestovalo a jistě ještě několik jich bude. Každý občan může mít na to svůj názor. Pokud byl v zámku před několika roky a vejde do něj dnes, bude velice příjemně překvapen. Většina střech má již vyměněnou krytinu, celé první nádvoří je nově omítnuté a nalíčené. To, že se zhroutila část arkád, nikdo ani nepozná. Kdo chodí do kaple na koncerty, jistě zjistil, že dovnitř neproniká hluk zvenčí, protože všechna okna v ní jsou nově zasklená.

Že se zde také staví pivovar, je jistě známá věc. Měl být v provozu již k 1. květnu. Když se zde začalo pracovat, nahromadilo se mnoho problémů. Popraskané a rozjeté klenby, prohnilé podlahy, popraskané vodovodní potrubí, kanalizace nefunkční, omítky strávené, pod nimi asfaltové nátěry. Prostě problémů více než dost. V současné době se na této části zámku intenzivně pracuje.

Oprava věže zámku

V letošním roce se začalo také pracovat na zámecké věži. Šindele, které byly na střeše téměř padesát roků, již byly vadné, zvětralé, popraskané. Mnoho šindelů bylo od ptáků úplně proklovaných, protože tehdy byly šindele dělané z čerstvého dřeva a to ještě bylo napadeno hmyzem. Hodně šindelů bylo popadaných dolů. Proto bylo rozhodnuto, že se všechny původní šindele odstraní a nahradí se novými.

Byly navrženy dva způsoby, jak se bude provádět výměna. Jedna z verzí byla, že se celá dřevěná část věže sundá pomocí helikoptéry, věž se postaví na zem, kde by se provedly veškeré práce spojené s výměnou krytiny. Druhá verze byla provést opravu pomocí lešení, které by se postavilo až po nejvyšší vrchol, po ukončení věže. I když první verze vycházela levněji, nakonec se došlo k závěru, že se postaví lešení.

Bylo použito zvláštní stavebnicové provedení. To se postavilo ve velice krátké době. Nato se pak sundalo ukončení věže, tolik diskutovaná hvězda s makovicí. Následně se začalo s likvidací starých šindelů. Byly vyměněny také některé krycí desky věžní konstrukce, které byly shnilé vlivem špatných šindelů. Na štěstí se nejednalo o plíseň a nebo o nějaký hmyz. Pak byl celý prostor uvnitř dřevěné konstrukce věže chemicky ošetřen a na střechu se začaly přibíjet nové šindele.

Z celé věže byla odstraněna omítka a nahradila se novou. Podle památkářů se také odstranil ciferník zámeckých hodin, včetně letopočtu 1789, který kolem nich byl a otvor byl zazděn. Kolem oken byly udělány vkusné „okrasy" a na přesahujících stavebních částech byly provedeny měděné okapy. Byla provedena instalace hromosvodu. Celá věž byla po vyschnutí omítek nalíčená a šindele byly dvakrát natřeny zvláštní barvou. Lešení, které obepínalo celou věž bylo demontováno.

Doporučuji každému, aby si z blízka prohlédl nejen zámek, ale aby zvýšenou pozornost věnoval právě věži.

O mariánské korouhvi

Než začneme s bližším popisem, je nutné vysvětlit nějaké údaje. Všude se píše v souvislosti s korouhví, která je na vrcholu věže o assumptě. Marně jsem hledal tento výraz v různých slovnících. Nakonec jsem zjistil, že se jedná o latinské slovo nanebevzatá. Proč tento název autor použil, je samozřejmě jeho věcí. Je téměř jisté, že se tento výraz, v souvislosti s Madonou a Ježíškem, která zdobí věž našeho zámku v Oslavanech nevžije.

Jako další je třeba vysvětlit výraz nanebevzetí a nanebevstoupení. Podle katolického učení. Ježíš Kristus, když vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa. Jedná se o pohyblivý svátek. Nanebevstoupení Páně, který je časově závislý na Velikonocích. Panna Maria, ta byla vzatá na nebe, proto se uvádí Nanebevzetí Panny Marie, což je pevný svátek a připadá na 15. srpna. Tomuto svátku je také zasvěcen farní kostel v Ivančicích, i když pouť slaví na Jakuba, což je malý kostelík právě jemu zasvěcený a stojí nad Ivančicemi.

Dále se setkáme s výrazem makovice, což je protáhlá koule o průměru 55 cm, ve které jsou uloženy různé materiály.

Vraťme se ale zpět k věžní mariánské korouhvi. Zhotovitel je akademický sochař Jan Vích s kolektivem restaurátorů Ninou Jindřichovou, akademickou sochařkou a L. Červenkou a M. Pospíchalem. Tito provedli ukončení věže zámecké kaple, tj. vlastní korouhev a makovici.

Popis Madony

Její rozměry jsou 160x100 cm. Jako základní materiál byl použit měděný plech o síle 2 mm a laminát. Reliéf Madony s Ježíškem byl vymodelován v pražském ateliéru. Byl proveden jako jednostranný s paprsky a půlměsícem. Bylo provedeno oboustranné pozlacení plátkovým zlatem 24 karátů.

Panna Maria je asi 110 cm vysoká včetně korunky na hlavě, Ježíšek, s pokrčenýma nohama, kterého drží Madona sedícího vpravo ruce má výšku 450 mm. V této ruce drží ještě jablko. Oba mají pod korunami na hlavě, které jsou ukončeny křížkem, kudrnaté vlasy. Na sobě mají vlající šat. Žezlo, které drží Madona v levé ruce je asi 47 cm dlouhé. Má kolem sebe 12 zvlněných svatozáří – plamenů. Půlměsíc, na kterém stojí, je 90 cm široký.

Pro mechanizmus otáčení byla použito nerezové oceli a vložené kuličky. Pro sešroubování prvků (laminát, měděný plech a trubka) bylo použito nerezových šroubů. Pod Madonou je makovice, která byla zhotovena v kovářském ateliéru v Hlinsku.

Zde byla původní poškozená hrotnice vyčištěna, odrezena a ocelový díl byl antikorozně ošetřen pozinkováním, měděná část vlastní makovice pak ošetřena patinováním. Makovice byla provedena ze dvou dílů, které byly sletovány.

Do spodní části se pák udělal otvor 15x15 cm s prosazeným víčkem, aby bylo možné do makovice vložit pouzdro pro různé písemné a fotografické materiály. Pro tento účel byly zhotoveny dvě měděná pouzdra s víčky. Jedno vnitřní, které se zastrčilo do o něco většího, vnějšího. Po vložení dokumentů pak byla obě víčka zaletovaná a dvojité pouzdro vloženo do makovice a utěsněným víčkem byla makovice uzavřena. Makovice pak byla utěsněna tmelem. Trubka, která je provedena jako nosná pro Madonu, prochází makovicí a byla nasazena na dřevěné ukončení věže.

Dokumenty makovice

Když se sundávalo stávající ukončení věže z padesátých let minulého století, hledaly se zápisy, které měly být podle zprávy tehdejšího předsedy Místního národního výboru (dnes by se řeklo starosty obce) Roberta Doležala ve věži. Otevřela se makovice, byla úplně prázdná. Proto se otevřela i menší koule pod hvězdou a opět nebylo nic nalezeno.

Předpokládalo se, že pouzdra s dokumenty budou někde v dřevěné části věže. Když se tato otevírala z důvodu nástřiku vnitřní části dřevěné konstrukce věže, nebylo rovněž nic nalezeno.

Vzniká otázka. Dalo se tam vůbec něco? I kdyby tam tehdejší předseda nechtěl dát staré a původní listiny, nebo kopie těchto starých dokumentů jak uváděl ve své zprávě, je předpoklad, že by tam nechal vložit alespoň svůj zápis.

Již v květnu požádal starosta obce dva naše občany, aby navázali na zprávu Roberta Doležala (podle předpokladů, že se něco najde) a napsali zápis od roku 1959 do roku 2002, který by se vložil do věže při ukončení prací.

Tyto materiály byly včas předány a byly přepsány dokumentačním inkoustem učitelkou Mgr. Helenou Macháčkovou.

Protože se nic ve věži nenašlo, posbíraly se kopie zpráv z roku 1832, 1880, 1898 a 1958.

Protože již byly převážně tyto dokumenty zveřejněny v Okně a je to již delší dobu (v roce 1994), bylo rozhodnuto na vedení města a v redakční radě Okna, že se přeruší seriál z Pamětních knih a všechny dokumenty zde uvedené se postupně otisknou.

Do měděných pouzder byly vloženy následující dokumenty:

1. Český překlad privilegií, udělených králem Přemyslem Otakarem I. z roku 1228

2. Dějepisná poznámka Jana Nepomuka Scharffa (1832)

3. O kamenouhelném dolování v Oslavanech od Františka Scharffa (1832)

4. Zpráva o choleře (1832)

5. Výkaz daní (1832)

6. Stav obyvatelstva z let 1863 a 1880

7. Úřední listina správce velkostatku Karla Webera (1898

8. Zpráva klempíře Antonína Hlouška z Brna (1898)

9. Zápis předsedy Místního národního výboru Roberta Doležala (zpráva jen do roku 1948)

Těchto devět (možná i více) dokumentů se mělo najít při příležitosti letošních oprav věže.

Dále bylo uloženo do pouzder:

1. Disketa 3,5 s kopiemi výše uvedených dokumentů a další zápisy

2. Zpráva do věže z let 1959-2003 o Oslavanech

3. Fotodokumentace oprav zámku z let 1999–2003

4. Mapa Oslavan a okolí (1996)

5. Brožurka Oslavany, vydaná v roce 1971 Památkovým ústavem

6. Zpráva Města Oslavany o návratu mariánského symbolu na věž v roce 2003

7. Zpráva starosty a místostarosty města z roku 2003

8. Leták Oslavanská Karmelská pouť

9. Leták Historické slavnosti 2003

10. Pohlednice Oslavany

11. Pohlednice Zámek Oslavany

12. Pohlednice Letecký snímek Oslavany

13. Leporelo Oslavany a okolí

14. Leporelo Zámek Oslavany

15. Mapa Energetické cyklotrasy (2002)

16. Vizitka starosty města Aldorfa

17. Vizitka místostarosty Mgr. Musila

18. Na nosiči CD fotografie Oslavan

19. Na nosiči CD fotografie zámku

20. Na nosiči CD svěcení korouhve v kapli zámku a její instalace na věž v červenci 2003

21. Kniha Oslavanské pověsti (RNDr. Luboš Reji)

22. Kniha Rosicko-oslavanský uhelný revír (Jarmila Plchová)

23. Kniha Elektrárna Oslavany Jan Kyselák)

24. Časopis Okno (čísla 5,6,7–8/2003

25. Výtisk Hospodářských novin z 14.7.2003

26. Turistická známka Zámek Oslavany

27. Nášivka Oslavany