Rosice

Vodník z černé tůně

Ilustrační foto
Autor: stock.chng

A to ne vodník ledajaký, jeho zlostné brekeke a leknínová návnada mu pomohly k princezně. Zaujetí, napětí i úleva, to vše se vystřídalo během pohádkového příběhu, který skončil přislíbením princezny Honzíkovi za vydatné pomoci Kašpárka. Ten si nechal od dětí poradit, kamže se má vodníkovi schovat, a děti volaly za kámen. Vlastně ne, ty naše rosické volaly za kameň. Pak Kašpárka hledal vodník a velice se divil, kampak se mu Kašpárek schoval, a sálem opět znělo za kameň.

Nebyl čas se zeptat, jestli je takto živá reakce na každém představení, protože každé divadélko končí loučením z očí do očí. Děti dostanou příležitost si loutky prohlédnout jednu po druhé – z obávaného vodníka se stává zelený rošťák, z princezny kamarádka a z Kašpárka – já už nevím, i když jsem stála na schodku, přes děti nebylo vidět loutku už ani jednou jedinkrát.

A víte, co má divadlo a knížka společné? Vlastní prožitek. Můžeme se tedy těšit, AMOK se chystá mezi děti se Zlatovláskou.

Principálem tohoto loutkového divadla je Michal Horáček, pohádky pro děti upravuje sám podle starých předloh a Vodníka z černé tůně se obávalo v Kamenném divadle 99 malých a velkých diváků. Loutkám se říká mapeci. A chcete-li toho vědět o souboru ještě víc, zadejte si do vyhledávače na internetu toto tajemné slovo a pak si ještě přečtete, že zde působí i rosičtí herci, že loutky šije šikovná paní původem z Troubska a divadla Radost a jak se vlastně s loutkami hraje a že soubor je doma o dědinku vedle, v Zastávce.

Pěkný pohádkový den.

Monika Rovná