Co bylo příčinou krize ve veřejnoprávním médiu a jak se vyvíjela

VÁNOČNÍ RADOVÁNKY S ČESKOU TELEVIZÍ 2000/2001

Ilustrační foto
Autor: Dreamstime

CNN: "Vzplanul největší veřejný protest v zemi od pádu komunismu v roce 1989."

Sotva od rušných vánočních dnů prožitých s veřejnoprávní televizí uběhlo několik týdnů a už polehoučku a nenápadně se jejich příčina a průběh ztrácí někde na dně našeho vědomí. Večery prožité před budovami České televize na Kavčích horách v Praze, v Brně i Ostravě jsou nenávratně pryč a zůstala jen vzpomínka na euforické dny, které mnoha lidem připomínali dny listopadové.

Zájem českých i zahraničních médií po lednových bouřlivých událostech opadl, a tak se ani veřejnost nedozvěděla, co se vlastně na Kavčích horách ve skutečnosti dělo. Chybí shrnutí a pojmenování událostí, kterých jsme byli svědky. Občané se domnívají, že schválením nového mediálního zákona a volbou prozatímního generálního ředitele je vše vyřešeno, a tak dalším událostem kolem ČT už nevěnují pozornost. A to je chyba, protože teď jde teprve o to, za co jsme na ulicích bojovali - totiž o naši televizi. Tím, že je na scéně schopnější manager, který už snad televizi řídit dovede, totiž neznamená, že se nenaplní velmi silná iniciativa ODS odstranit z obrazovek druhý program ČT.

Úkol: Odstranit Chmelíčka

Na jaře 2000 byla vyměněna Rada České televize pod vedením pana Jiráka za radu Miroslava Mareše. Její členové byli zvoleni na základě politického klíče (4 členové delegováni ČSSD, 3 ODS, 1 US a 1 KDU-ČSL). Podle Petera Duhara, bývalého managera veřejnoprávních a komerčních sdělovacích prostředků, šlo o lidi spíše průměrné, jejichž profesní a lidský formát nedosahoval výše úkolu, kterým byli pověřeni. Ale to se od nich pravděpodobně ani neočekávalo. Podle jistých kruhů se podle Duhara kolem agentury Knight a Svoboda, jak uvedl 3. února v reportáži rádia Svobodná Evropa, proslýchalo, že nejpozději na podzim bude čerstvě jmenovaný generální ředitel Dušan Chmelíček odvolán, protože je jako osoba nevhodný a nepoužitelný. Tato agentura vyhledává pro ODS vhodné osoby, které pak propojuje tak, aby vyhovovaly jak zájmům politickým, tak zájmům významných mediálních uskupení. Ovšem její činnost je natolik diskrétní, že přímé důkazy sotva kdo kdy najde.

Duhan dále uvádí, že se hledal vhodný nástupce, který by byl přijatelný pro Občanskou demokratickou stranu a nezasahoval by do hájemství Novy tím, že by projevil ochotu zredukovat veřejnoprávní vysílaní na jeden vysílací kanál a ten pak transformovat do podoby jakéhosi vzdělávacího servisu, v jehož vysílaní by nebylo místo pro zábavné pořady a zejména pro vysílaní reklamy.

Po hlavě

Vánoční radovánky propukly v úterý 12. prosince 2000. V tento den nechal předseda Miroslav Mareš devíti členům Rady České televize rozdat tři hlasovací lístky s nápisy ANO, NE a ZDRŽEL SE. Když dal hlasovat o návrhu na odvolání generálního ředitele Dušana Chmelíčka, zvedlo se ze stolu sedm kartiček s nápisem ANO. Chmelíček byl odvolán. Jedna členka se zdržela; jediný Miloš Rrejchrt, nominovaný za US, byl proti.

Revoluce

Jelikož předseda Rady ČT Miroslav Mareš nedokázal jasně a srozumitelně tlumočit důvody pro Chmelíčkovo odvolání, zvedla se proti radě vlna odporu v řadách profesních skupin podílejících se na chodu České televize. Rada ihned po odvolání vypsala výběrové řízení na uvolněné místo generálního ředitele. Uchazeči se měli hlásit do 19. prosince! Ale to už přetekl pohár trpělivosti a revoluce byla na světě. Ve čtvrtek 14. prosince devět z patnácti členů sboru poradců bývalého generálního ředitele podepsali výzvu k odvolání Rady ČT. Tentýž den se do záležitosti zapojila umělecká a kulturní obec. V těchto dnech vznikla iniciativa odborářů a kulturního proudu „Česká televize - věc veřejná“, ke které se následně přidali iniciátoři petic „Děkujeme, odejděte!“ a „Impuls 99“.

Nový ředitel

Ve středu 20. prosince měla rada na stole ze třiatřiceti už jen šest uchazečů o post generálního ředitele. Nakonec v rekordním čase oznámila jméno, které všem vyrazilo dech – Jiří Hodač. Bývalý ředitel zpravodajství, kterého tam přivedl Chmelíček a který po čtyřech měsících sám odstoupil k velké úlevě celé zpravodajské redakce. Během svého krátkého a jediného působení v ČT si svým jednáním proti sobě postavil většinu podřízených. Byl to právě Hodač, který loni redaktorům zpravodajství nařídil, aby v hlavním zpravodajském bloku Události přečetli reakci ODS na článek uveřejněný v MF Dnes. Deník tehdy tvrdil, že Václav Klaus telefonicky intervenoval do chodu zpravodajské redakce, což předseda ODS popřel. Hodač ve stejné době také konzultoval dramaturgii diskusního pořadu V pravé poledne s Václavem Klausem, který se jednoho z pořadů zúčastnili a ztěžoval si na moderátora pořadu Romana Proroka. Hodač následně Proroka zbavil moderování.

Jiří Hodač vystudoval v roce 1972 žurnalistiku, deset let byl redaktorem Svobodného slova; má anglické a české občanství. Nikdy neřídil víc než dvacet lidí. Jeho bývalí kolegové z BBC, kde Hodač několik let působil, se proto diví, jak se mohl stát ředitelem televize. „Člověk, který má řidičský průkaz, nemůže dělat pilota concordu,“ řekl ČTK někdejší Hodačův nadřízený Miloš Vávra. MF Dnes o něm napsala: "Uzavřený, zvlášť nepřístupný člověk, jehož ambice jsou výrazně vyšší než jeho schopnosti".

Nad verdiktem rady vyjádřili rozčarování politici Čtyřkoalice a někteří představitelé ČSSD; ODS naopak výsledek přivítala. Její místopředseda a předseda mediální komise Ivan Langer řekl, že Hodačovi věří. Ředitel zpravodajství Jiří Vondráček kvůli jmenování Hodače z funkce odstoupil a celá redakce zpravodajství na jeho jmenování reagovala ustanovením krizového výboru. Předseda Rady České televize Miroslav Mareš v rozhovoru pro MF Dnes 24. února řekl, že to vše rada dělala "pro dobro veřejnoprávní televize a v zájmu veřejnosti".

Revolta

Redakce zpravodajství se tak v okamžiku zvolení Jiřího Hodače generálním ředitelem i přes to, jakkoliv je názorově i politicky různorodá, zcela jednotně a spontánně postavila na odpor a připojila se k iniciativě „ČT – věc veřejná“. Následující den po volbě generálního ředitele vyzval Krizový výbor České televize Hodače, aby z právních důvodů nepřebíral funkci. Poté, co se ji ujal, jej výbor vyzval k rezignaci. Umělci a televizní odboráři volali po radě odborníků a odmítli legitimitu zvolení nového ředitele. Lidé z televize vypověděli řediteli i Radě České televize poslušnost a obsadili velín. Nezávislá odborová organizace v čele s p. Dekojem a protestující redaktoři požadovali odstoupení Hodače a lidí, kteří do ČT přišli s ním, odvolání Rady ČT a novelizaci Zákona o České televizi.

V té době odstoupil z Rady České televize Miloš Rejchrt, jediný radní nominovaný za US.

Hodač čistič

První kroky nového ředitele ČT Jiřího Hodače hned směřovali k rázným činům. Druhý den po nástupu do funkce odvolal mluvčího České televize Jiřího Trávu. V dalších dnech pak zbavil funkcí klíčové lidi veřejnoprávní televize: technického ředitele Víta Novotného, finančního ředitele Ladislava Palusku, vedoucí personalistiky Vocetkovou, vedoucího právního oddělení Kříže a editora Událostí Štěpána Hájka. Finančním ředitelem jmenoval Jindřicha Beznosku kompromitovaného z aféry banky IPB.

Na post ředitele zpravodajství dosadil protagonistku ODS Janu Bobošíkovou a za „televizní“ peníze najal ochranku, která od Štědrého dne bránila vstupu do budovy ČT lidem, kteří nebyli na Hodačově seznamu. Kdo televizní budovu opustil a nebyl na seznamu, měl zkrátka smůlu. Zpátky se už nedostal.

Cenzura

"Bobovize", jak se přezdívalo zprávám týmu Jany Bobošíkové, připravila občanům na Štědrý večer svoji první verzi Událostí, o které se pak na obrazovce tahali s Událostmi připravovanými původními redaktory. Obě strany se vzájemně obviňovali z nezákonnosti. Jana Bobošíková rozdala výpovědi v podstatě všem členům redakce zpravodajství. Redaktoři je však odmítli převzít a s Bobošíkovou odmítli jednat. Diváci pak mohli v dalších dnech sledovat zápas o to, který z týmů se dostane na televizní obrazovku. Ve středu 27. prosince nechal Jiří Hodač vypnout televizní vysílání obou programů. Vysílání bylo po téměř 23 hodinách obnoveno poté, co Rada pro rozhlasové a televizní vysílání k tomu vyzvala vedení. Místo zpravodajských pořadů se však divákům přijímajících signál z pozemních vysílačů objevily opět černobílé nápisy. Ztráty na reklamě se odhadují na osm až deset milionů. Za měsíc leden pak ztráty činí až dvacet milionů.

Téhož dne nechal Hodač odpojit studia v Brně a Ostravě. V Brně se proto tamní reportéři rozhodli vysílat Jihomoravské večerníky a Události původní pražské redakce na zeď Jezuitského kostela před budovou televize.

Privatizace

Po prvních událostech v České televizi se předseda poslanecké sněmovny a šéf ODS Václav Klaus vyslovil pro její privatizaci. Je to podle něj nejlepší a jediné řešení jak vyřešit věčné problémy s Českou televizí a cesta, jak stát zbavil přítěže.

Ke Klausovu názoru se přidal ředitel Novy Vladimír Železný, který 23. prosince v pořadu Volejte řediteli vyslovil pochopení k jeho výrokům. "Česká televize porušuje zákony," odůvodnil svůj postoj Železný, který současně vyjádřil sympatie Jiřímu Hodači, jemuž "drží palce". K privatizaci se přiklání i Jana Bobošíková, ředitelka zpravodajství. Privatizace jednoho kanálu by podle ní "určitě neuškodila". K tomuto názoru se Bobošíková přiklání na základě zkušeností s prací v soukromých televizích a v ČT: „Soukromá televize Prima i Nova fungují, alespoň co se týče zpravodajství, daleko efektivněji.“ Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) je jednoznačně proti.

Stávka

1. ledna 2001 se na obrazovkách pod logem České televize objevil bílý nápis na černém pozadí "STÁVKA". Nezávislý odboráři vyhlásili stávku. Stávkující redaktoři však dále pracovali jako za normálního provozu a připravovali všechny zpravodajské relace podle programových schémat včetně Událostí. Generální ředitel Hodač je však nepustil do éteru. Jedině na kabelových televizích zůstal z technických důvodů signál nepřerušen. Vedení ČT vyzvalo redaktory, aby opustili velín, který okupovali. Redaktoři odmítli. Vedení jim za to znemožnilo přístup na toalety a do sprch a ředitel do budovy zpravodajství pozval policii, aby redaktory perlustrovala. Lidé podepisují petici Dva tisíce slov v roce dva tisíce, kterou napsal Ludvík Vaculík a prohlášení Krizového výboru.

Spásný Klaus

Schůzku na nejvyšší stranické úrovni svolal předseda ODS na den před plánovanou masovou demonstrací. Předsedové ČSSD, KDU–ČSL, ODS a Unie svobody se sešli v Klausově pracovně v úterý 2. ledna.

Klaus přišel se spásným osmibodovým programem na řešení krize, ve kterém překvapivě požadoval mimo odstoupení Jiřího Hodače také odstoupení vzbouřených redaktorů, což se nelíbilo Kühnlovi (US), a tak z toho nic nebylo. „Dohoda nebyla možná,“ řekl jeden z přítomných z Kühnlova týmu, „Není možné na politické úrovni konstatovat, že někdo porušil zákon, a vyzvat ho k opuštění České televize“. Jinými slovy: Pan Klaus na jedné straně televizní mince prosazuje dodržování zákona a hájí legitimitu zvolení generálního ředitele Jiřího Hodače zpolitizovanou, ale legitimně zvolenou Radou. Na druhé straně si však uzurpuje soudní moc, která mu ze zákona nepřísluší, a osobuje si na politické úrovni právo rozhodovat, kdo porušil zákon a jak za to bude pykat.

Lidé v ulicích

Soud nevyhověl Jiřímu Hodačovi a odmítl zavést "předběžná opaření", jež by umožnila vyhnat stávkující novináře z budovy televizního zpravodajství. Ve středu po poledni vyzval Senát k odvolání Jiřího Hodače. V podvečer se na Václavském náměstí v Praze a před budovami televize v Brně a Ostravě sešly desítky tisíc občanů strachujících se o osud veřejnoprávní televize.

Ministerstvo zahraničí ujišťovalo znepokojenou Evropu, že není ohrožena svoboda slova. V tu chvíli už hlavní slovo dostala ulice a tváří v tvář desítkám tisíc nespokojených lidí začali o správnosti své volby přemýšlet někteří radní České televize - ti, kteří 20. prosince jmenovali generálním ředitelem ČT Jiřího Hodače. Pod tímto tlakem čtyři členové rady delegovaní ČSSD ustoupili a vyslovili se pro jeho odvolání. Avšak tříčlenné křídlo ODS stále trvalo na svém, kvůli čemuž by v případě hlasování zbylý počet hlasů sociálních demokratů a jednoho lidovce na odvolání generálního ředitele nestačil.

Objektivní zpravodajství

Tým Jany Bobošíkové připravoval zpravodajské relace v prostorách nejprve soukromé televizní stanice Prima a poté, kdy se redakce zpravodajství Primy postavila na stranu stávkujících, televize Nova. Aby napodobili prostředí velínu České televize, odkud se za normální situace vysílají zpravodajské relace, umístili do pozadí fotografii velína na Kavčích horách. Ve čtvrtek 4. ledna pak v Událostech lživě oznámili, že se režisér Arnošt Goldflam, herec Tomáš Töpfer a Konfederace politických vězňů "přidali ke kritikům stávkujících pracovníků ČT". Jmenovaní se druhý den proti účelovému tvrzení ohradili. Jana Bobošíková se jim omluvila a ujistila je, že by se to nemělo stávat. Na diváky pak dýchali "normalizační polopravdy", jako když redaktor s vřelým úsměvem na tváři zcela vážně oznámil národu "velmi pozitivní zprávu", že za uplynulý den na dálnici D1 mezi nultým a 40. kilometrem ve směru z Brna se nestala žádná dopravní nehoda. Jana Bobošíková, ředitelka zpravodajství, omluvila kvalitu zpravodajství špatnými technickými podmínkami.

Ledy se hnuly

Ředitel České televize psychický tlak nevydržel a druhý den po demonstracích skončil s těžkým metabolickým kolapsem v Motolské nemocnici. Na jeho místo nastoupila Věra Valterová z právního oddělení pověřená vedením televize v době jeho nepřítomnosti.

Václav Klaus vyhlásil na žádost poslanců a redaktorů stav legislativní nouze pro projednávání novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu. V pátek 5. ledna se v dolní komoře parlamentu na téma televize konala téměř čtrnáctihodinové rozprava. Poslanecká sněmovna mimo jiné Radu České televize vyzvala, aby odvolala generálního ředitele Jiřího Hodače, pokud neodstoupí sám.

Management České televize však následující den v Událostech pouze uvedl, že parlament uznal generálního ředitele Jiřího Hodače za legitimního ředitele ČT a tudíž vyzývá zaměstnance, aby se Hodačovi podřídili. O tom, že parlament vyzval Hodače k odstoupení, nebylo v prohlášení, jak bylo slyšet z obrazovky, ani slovo. Václav Klaus to 7. ledna v pořadu Naostro komentoval: "Kdyby byli normální poměry, kdyby normálním způsobem pracovali redaktoři, tak by jistě zpravodajství bylo bohatší, širší".

Ovšem ani takový vývoj událostí nepřesvědčil předsedu Rady ČT Miroslava Mareše, aby dal hlasovat pro odvolání Jiřího Hodače z funkce generálního ředitele. Demonstranti radu za to odměnili výkřiky: "ostuda národa" a "táhněte do háje". Sociálně demokratičtí poslanci Radu vyzvali, aby odstoupila. Pokud to neudělá, iniciovala by ČSSD její odvolání. Dva členové Rady České televize Václav Erben a Petr Hájek (nominovaní za ČSSD) nato rezignovali. V Radě České televize zůstává už jen pouze šest členů.

V posledních nočních zprávách Hodačovy televize oznámila Jana Bobošíková, že už nadále nedokáže udržovat zpravodajství z náhradních prostor a že napříště diváci uvidí zpravodajství z Kavčích hor. Věra Valterová pověřená vedením České televize, odvolala ochranku, která blokovala velín, a zahájila jednání se vzbouřenci. Jiří Hodač, už propuštěný z nemocnice, si na redaktory nenašel čas.

Rezignace Hodače

Ve středu 10. ledna vysílala Česká televize už jenom jedny zprávy připravené kmenovými zaměstnanci v prostorách televize. Jiří Hodač oznámil, že nehodlá odstoupit. Druhý den, když se náměstí České republiky znovu zaplnili desítkami tisíc lidí, ze zdravotních důvodů rezignoval. Jana Bobošíková prohlásila, že trvá na výpovědích udělených kmenovým zaměstnancům ČT a ve své funkci zůstane, dokud ji někdo neodvolá.

I přes rezignaci Jiřího Hodače, zůstávají zaměstnanci České televize stále ve stávce. Požadují především odchod Hodačem pověřených osob z ČT, zrušení pracovněprávních úkonů, učiněných od nástupu Hodače, uznání legálnosti stávky a odvolání či odstoupení Rady ČT.

Nový zákon. V noci z pátku 12. na sobotu 13. ledna poslanecká sněmovna schválila zákon o České televizi a

odvolala Radu ČT. Předák vzbouřených redaktorů Martin Schmarcz v debatě TV Prima označil nový televizní zákon za horší než byl ten původní, avšak redaktoři ho budou respektovat. Zaměstnanci České televize ve stávce pokračují. Obávají se totiž, že Hodačovi lidé uzavřou nezvratné hospodářské smlouvy, které televizi poškodí.

Sedmadvacet kulturních osobností vyzvalo Hodačovy lidi v čele s Bobošíkovou, aby odstoupili. Ti však dali najevo, že odejít nehodlají.

Prozatímní ředitel

Do konce ledna měly politické strany zvolit své kandidáty na prozatímního ředitele. Mezi šesti nominovanými byla také Jana Bobošíková, kterou delegovala Kateřina Dostálová (ODS). Poslanecká sněmovna pak novým prozatímním ředitelem zvolila Jiřího Balvína. V tajném hlasování obdržel 102 hlasy ze 196. Jeho soupeř Kochman pouhých čtyřiatřicet. Pro Janu Bobošíkovou hlasovalo devět poslanců.

Jiří Balvín by měl veřejnoprávní televizi vést do té doby, než bude podle nového zákona zvolena nová Rada České televize a v řádném výběrovém řízení také nový generální ředitel. Jeho úkolem je dále sestavit vyrovnaný rozpočet na letošní rok, a to bez použití vytvořených rezerv. Do 90 dnů má také zajistit provedení forenzního auditu. Od Balvína si ale především slibují rychlé uklidnění situace v televizi.

Jiří Balvín není přímo svázán se žádnou zájmovou skupinou kolem České televize. V Československé televizi pracoval 25 let. V letech 1992-1997 pracoval jako šéfproducent uměleckých pořadů. Po odchodu z ČT pracoval půl roku jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu. V červenci se stal ředitelem výroby ČNTS, servisní organizace TV Nova, a po jejím rozchodu s Novou řídil programovou výrobu.

Není všem dnům konec

Měsíc po nástupu prozatímního ředitele se však mluví o daleko výraznějších personálních změnách, než jaké se původně s příchodem Jiřího Balvína na post prozatímního ředitele očekávaly a jaké Balvín při svém nástupu sliboval. Tvrdá čistka, jak personální změny nazval časopis Týden, se s napětím očekávala od Zbyňka Honyse v redakci zpravodajství, pokud by stal jejím šéfem. Podle internetového magazínu Svět namodro, který Týden uvádí, mají své dny sečtené šéfredaktoři zpravodajství Bohumil Klepetko a publicistiky Martin Mrnka. "Víme, že pan Honys objíždí lidi a nabízí jim různá místa. Já jen doufám, že chystaná restrukturalizace nebude znamenat čistku," řekl Klepetko. Ve čtvrtek 22. března jmenoval Jiří Balvín Zdeňka Honyse ředitelem zpravodajství České televize.

Langerova pomsta ČT

Takto nazvaly 8. března Lidové noviny návrh místopředsedy ODS a předsedy mediální komise Ivana Langra omezit objem reklamy ČT na polovinu. V takzvaném prime timu (mezi 19:00 a 22:00) by ji Langer chtěl omezit z nynějších šesti na tři minuty za hodinu s tím, že by do budoucna měla být zrušena úplně. Tato iniciativa zaskočila ministra kultury Pavla Dostála i ředitele ČT Jiřího Balvína, který návrh označil za "smrtící zásah" České televizi. Oba shodně prohlásili, že dopad na veřejnoprávní televizi by byl drtivý. Faktický kolaps reklamního trhu by to také znamenalo pro zadavatele reklamy. Ztráty z omezení reklamy by podle něj činily zhruba 550 miliónů korun, čímž by se koncesionářské poplatky museli zvýšit z dosavadních 75 korun na 130 až 140 korun měsíčně...

Použité zdroje: Neviditelný Pes, Euro, nase-tv.cz, IDnes, MF Dnes, Lidové noviny, Slovo, Zemské noviny. Fotografie: nase-tv.cz. Kreslené vtipy: Ondra Spáčil.