Svatba v Rosicích: Matrikářka vypráví o smutných i veselých příhodách

Ilustrační foto
Autor: Emma Bauso, pexels.com

Jarmila Kváčalová je rosickou matrikářkou od roku 2000. Snoubenců, kteří jí od té doby svěřili péči o důstojný průběh svého svatebního obřadu, bude už úctyhodně dlouhý špalír. Za dlouhé roky této práce zažila nemálo věcí, které stojí za to, abychom si o nich popovídali.

Pozorujete, jestli v průběhu let roste nebo klesá ochota mladých lidí vstupovat do manželství?

To se mi z mé pozice těžko odpovídá. Čísla z rosické matriky se nedají zobecňovat, protože vliv na množství sňatků má více věcí. U nás v Rosicích například nastal velký boom v souvislosti s otevřením hotelu Harmonie. Konalo se tam až třicet svateb ročně. Bylo běžné, že se tam konala svatba v pátek i v sobotu a termíny byly obsazené dlouho dopředu, takže jsme museli další zájemce odmítat. Ty časy jsou už ale dávno pryč. Zatímco před deseti lety bylo „in“ mít svatbu v nějaké restauraci, popř. hotelu se zahradou, dnes jednoznačně převládá zájem o rekonstruovaná selská stavení a velmi populární je mít svatbu ve vinohradech. Tento trend mi shodně potvrdily koordinátorky ze svatebních agentur i matrikářka z Dolních Kounic. V Rosicích jsou preferovaná krásná místa jako sv. Trojice nebo rosický zámecký park.

Takže lidé dnes upřednostňují obřad venku?

Je to tak, z mé zkušenosti mohu říci, že ve venkovním prostředí jsou svatebčané uvolněnější, tréma a  stres slavnostního okamžiku na ně nedoléhá tak jako třeba v obřadní síni.

Svatba je jedinečný moment v životě a tedy jsou s ní leckdy spojeny zajímavé příběhy. Vzpomněla byste si prosím na nějaký?

Ano. Ale ne vždy jsou ty příběhy veselé. Vzpomínám si třeba na dva mladé sportovce, kteří se brali po dlouholeté známosti, myslím, že je tenkrát ani ve snu nenapadlo, že se do roka budou rozvádět. Nevěsta mi potom říkala, že svatbou jako by se v jejich vztahu cosi zlomilo, a ačkoli chtěli, nebyli schopní žít dál spolu. Stalo se nám také, že snoubenci zrušili svatbu pár dní před naplánovaným termínem. Velmi nepříjemné bylo nedorozumění, kdy si jeden pár sice rezervoval zámeckou zahradu, ale že je potřeba se domluvit na matrice, opomněli. Když to zjistili, bylo už pozdě a nebylo již možné obřad zorganizovat, neboť ve stejném čase již měl obřad zarezervovaný jiný pár. Tenkrát museli svatbu odložit na jiný termín.

Naštěstí se tyhle věci stávají poměrně vzácně. Těch mimořádně radostných momentů zažíváme určitě víc. Například pamatuji několik skoro až dojemných příběhů, kdy se manželé rozvedou, ale po různých peripetiích k sobě zase najdou cestu a vezmou se podruhé. Takový pár jsme oddávali zrovna nedávno, oba už skoro v důchodovém věku. Pán mi říkal, že rozvod byla největší chyba v jeho životě.

Vzpomněla byste si i na nějaké pikantní okamžiky z obřadů? Například když nevěsta padne do mdlob…

U nevěsty jsem to zatím ještě nezažila, ale před lety už nám omdlel ženich a jednou i jeden z hostů. Vzpomínám také na obřad, kdy nevěsta při promluvě oddávajícího propukla v nezadržitelný smích. Tekly jí při tom slzy, nešlo to zastavit a nemohla ze sebe vypravit zřetelné „ano“. Bez toho však sňatek nemůže být prohlášen za uzavřený, takže jsme si chvíli počkali. Samozřejmě jsme pro to měli pochopení, protože za to opravdu nemohla. Prostě tam ten smích zafungoval jako mimovolný ventil napětí.

Když porovnám svatební fotky generace svých rodičů a současných novomanželů, na první pohled je patrné rozvolnění a, řekněme, méně formalistní přístup.

Asi ano, ale nedá se to generalizovat. Je to záležitost individuálního přístupu. Snaha o odlehčení je pochopitelná a může mít různé podoby. Někdo si třeba místo družiček nechá před příchodem nevěsty projít špalírem kamaráda s ledvinkou u pasu, ze které bere a rozhazuje okvětní lístky. A  pak jsou tu i extrémy, například když snoubenci přijdou oblečení, jako kdyby vyráželi na túru. Stále však platí zákonná podmínka slavnostní formy obřadu.

Na závěr bych se chtěl zeptat, jak moc funguje pověra, podle níž mít svatbu v květnu nosí smůlu?

Myslím, že povědomí o této pověře se pomalu vytrácí. Míváme dost svateb i v květnu. Co ale neslábne, je zájem o termín svatby v magické datum, například 7. 7. 2007 nebo 17. 7. 2017 jsme měli maximální možný počet obřadů.

Článek byl převzat ze zpravodaje Rosa se, titulek je redakční