Přestavba hlavního železničního nádraží v Brně

Co je Železniční uzel Brno a proč je nutná jeho přestavba

Ilustrační foto
Autor: Dezidor, wikipedia.org

Jedná se o soustavu železniční infrastruktury přivádějící cestující do města. Tento uzel vznikal v průběhu 19. a 20. století. Železniční uzel Brno představuje síť železničních tratí, nádraží a dalších zařízení na území města. Od přivedení železnice do Brna roku 1839 byly postupně budovány různé tratě do dvou nádraží – horního a dolního. Ty byly vzájemně propojovány krátkými spojkami, které za levný peníz postupně umožnily snadný vjezd osobních vlaků ze všech směrů do horního nádraží u samého centra města.

Jak bohatě rozvětvené tratě železničního uzlu Brno postupně obrostla městská zástavba, ukázalo se, že jejich složité uspořádání v jižní části města brání rozvoji uliční sítě a vzniku souvislé městské zástavby.

HLAVNÍ DŮVODY PŘESTAVBY ŽUB

1) Rozvoj jižní části města

Jižní část města Brna je periferní oblastí města. Příčiny lze hledat jednak v oddělení této městské části vysokým vlakovým náspem (současným stavem ŽUB), ale též v důsledku dlouhodobého zanedbávání této oblasti ze strany magistrátu Brna. Chybějící spojení této městské části hromadnou dopravou také zapříčinilo téměř nulový rozvoj přiléhající oblasti.

2) Rozvoj železniční dopravy

V Současnosti dochází k modernizaci železniční infrastruktury na území České republiky. Probíhá modernizace IV. transevropského koridoru. Železniční uzly zapojené do tohoto koridoru musí splňovat technické podmínky i náročné požadavky na komfort cestujících, proto je nezbytná jejich modernizace. V budoucnosti bude zcela jistě využit potenciál vysokorychlostních tratí, které jsou schopny na střední vzdálenosti konkurovat ostatním druhům dopravy.

3) Technický stav hlavního nádraží Brno

Technický stav hlavního nádraží je v žalostném stavu. Tato stavba včetně související infrastruktury je na hraně své životnosti. Stávající hlavní železniční nádraží nelze provozovat bez rekonstrukce.

Po krátkém výčtu důvodů pro přestavbu ŽUB je zřejmé, že tento radikální zásah do chodu města je nezbytný. U takto velké stavební akce samozřejmě existuje několik variant výstavby. V této studii se budeme věnovat dvěma variantám.

VARIANTY PŘESTAVBY ŽUB

Varianta 1 – novostavba hlavní nádraží v odsunuté poloze 700 m od centra města.

Varianta 2 – přestavba hlavního nádraží ve stávající poloze.

Mapky umístění hlavního nádraží

Hlavní výhody a nevýhody obou variant

V tomto dokumentu uvádíme pouze klady a zápory jednotlivých variant, které nejsou sporné. V důsledku vývoje otázky přestavby ŽUB je obtížné určit, které argumenty pro i proti přestavbě nádraží v té či oné poloze jsou pouhým PR tvrzeními, a které jsou založeny na nezpochybnitelných základech.

VARIANTA 1:

Výhody

+ nová moderní křižovatka multimodálních koridorů a vysokorychlostních tratí

+ rozvoj jižní části města

+ kapacitní nádraží s prostorovými i technickými rezervami

+ stavební práce mimo centrum města

+ integrace hlavního železničního nádraží s ústředním autobusovým nádraží

+ výstavba po etapách (hledisko financování)

+ zvýšení komfortu cestování

Nevýhody

- vzdálenost 700m od historického centra

- vyšší dopravní doby pro cestující po městě

- vyvolané náklady (MHD, protipovodňová opatření, protihluková opatření v důsledku spojení osobního a nákladního nádraží)

- riziko poklesu příměstské železniční dopravy v důsledku nárůstu dopravních dob po městě

VARIANTA 2

Výhody

+ unikátní poloha v centru města

+ nová moderní křižovatka multimodálních koridorů a vysokorychlostních tratí

+ zvýšení komfortu cestování

Nevýhody

- menší možnosti prostorového rozšíření nového nádraží oproti variantě 1

- výstavba v centru města

- prostorová bariéra jižní části města

- rizika poklesu příměstské železniční dopravy v důsledku omezení provozu po dobu realizace výstavby.

NÁKLADY A ZDROJE PŘESTAVBY ŽUB

Náklady přestavby ŽUB

Při vyčíslení nákladů této investiční akce jsme vycházeli z oficiálně zveřejněných dat (dle statutárního města Brno, firmy SUDOP s.r.o.). Je třeba poznamenat že tyto náklady se poměrně výrazně liší. Firma SUDOP s.r.o. v roce 2001 vyčíslila náklady ve studii přestavby ŽUB u obou variant na přibližně 29 mld. Kč v cenách z roku 2001. Zadavatel této studie bylo město Brno. V roce 2004 uvádí město Brno náklady varianty 1 přestavby ŽUB ve výši 18,6411 mld. Kč. Město zdůvodňuje pokles nákladů tohoto projektu vyškrtáním některých nákladových položek. Jedná se například o protipovodňová opatření, postavení protihlukových bariér nebo přivedení MHD k novému nádraží.

Zdroje financování přestavby ŽUB

U takto rozsáhlé veřejné investiční akce nelze předpokládat pouze jediného investora. Tato stavba bude financována především ze zdrojů státu zastoupeného Statním fondem dopravní infrastruktury (dále SFDI), Jihomoravského kraje, statutárního města Brna a Evropské Unie resp. Strukturálních fondů EU. EU by se měla podílet na spolufinancování přesunu nádraží přibližně jednou třetinou celkových nákladů projektu. Tyto finance jsou však podmíněny splněním podmínek kladených na všechny projekty žádající finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Projekt přestavby ŽUB však zatím některé z podmínek nesplňuje.

REFERENDUM

Dne 9. října 2004 proběhne v Brně referendum o formě přestavby hlavního železničního nádraží. Tohoto referenda se mohou zúčastnit pouze obyvatele města nikoliv obyvatelé sídlící v aglomeraci Brna. Výstup z referenda bude o vyjádření těchto osob, dotčených přestavbou uzlu, ochuzen, přesto napoví o formě přestavby ŽUB. I přesto bude výsledek referenda závazný pro radnici města Brna.

Tento článek se pokusil vytvořit podmínky pro rozhodování občanů Brna o této otázce. Snažil jsem se zachovat neutrálně vůči oběma variantám přestavby hlavního železničního nádraží. Tento přístup je spíše ojedinělý, pokud se chcete dozvědět více o této problematice doporučuji webové stránky pro odsun nádraží: www.zeleznicni-uzel-brno.cz, pro zachování nádraží v původní poloze www.nadrazivcentru.cz.

Zdroje: Mapy a snímky 3D scény situace byly převzaty ze serveru www.zeleznicni-uzel-brno.cz.