Zbýšov

Haldy se vrátí do zatopených šachet

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

"Jejich zasypání je nezbytné z bezpečnostního hlediska. Při uzavírání revíru existoval návrh, aby sloužily jako zásobníky vody, ale ukázalo se to jako velice náročné. Na rozdíl od vodorovných chodeb pod zemí jsou přitom nebezpečné, jsou v bezprostředním styku s povrchem,"vysvětluje předseda Obvodního báňského úřadu v Brně Jiří Janas. Proto úřad nařídil správci dolů, kterým je nyní státní podnik Diamo, aby šachty zasypal. Odborníci tak před sebou mají zapeklitý úkol. Perličkou je i to, že důl Jindřich II je nejhlubším ve střední Evropě - jeho hloubka přesahuje jeden a půl kilometru. Obě jámy po zrušení dolů na začátku devadesátých let zaplnily desetitisíce metrů krychlových vody a nad jejich hladinou se může vyskytovat výbušný metan. V jámách navíc zůstalo původní technické vybavení, které bude zasypávání komplikovat. Experti proto musí vhodně volit hmotu k zásypu - zemina nesmí obsahovat velké částice, které by se zachytávaly o stěny, ale ani nesmí být příliš sypká, aby nemizela v bočních chodbách. Experti také musí zajistit, aby při zasypávání nevznikala statická elektřina, která by mohla způsobit výbuch metanu. "Vše musí vyřešit podrobný projekt,"vysvětluje Bedřich Michálek z Diamo. U Kukly je už hotový, k zásypu poslouží hlušina z odvalu vedle bývalého dolu, pro jámu Jindřich tento dokument teprve vzniká. Zasypávání odstartuje v Kukle v Oslavanech. Není však možné z prostor původní těžní věže, protože ji od podzemí dělí železobetonová deska a navíc se v sousedství nachází strojírna, která nesnese prašnost. Proto padlo rozhodnutí prorazit nový průchod z blízké plošiny. "Tento týden by se měla uskutečnit hlavní jednání, pokud bude vše v pořádku, na konci října začne ražení krátké štoly, která poslouží k zasypání těžní jámy," potvrdil Antonín Hájek ze společnosti Diamo. Důležitým faktem je hladina spodní vody, která se musí úměrně k objemu zasypávání vsakovat do okolního prostředí - jinak by se mohla přelít přes okraj jámy a způsobit problémy ve městech. "Vše už řešil i tuzemský expert na tuto problematiku Arnošt Grmela z Ostravy," dodal starosta Oslavan Vít Aldorf. Ten hodlá zasypávání, které bude jen u Kukly trvat osmnáct měsíců, pečlivě sledovat. Nejasný zatím zůstává osud obou těžních věží - jejich využití je složité a údržba náročná. Věže jsou přitom součástí soukromých areálů, takže nelze vyloučit, že majitelé je budou chtít odstranit. V rosicko-oslavanském revíru přitom byla většina věží zbořena, kromě Jindřicha II a Kukly zůstává už pouze věž Simson, která je chráněnou památkou.