Rosicko

Odborníci řeší, jak zasypat nefunkční doly

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

Stovky metrů hluboké jámy jsou totiž zcela naplněny vodou a navíc ještě obsahují nebezpečný metan. "Jámy Kukla v Oslavanech a Jindřich II ve Zbýšově nebyly po zrušení dolů na začátku devadesátých let na rozdíl od jiných zasypány,"popisuje situaci Bedřich Michálek ze státního podniku DIAMO, který nyní doly spravuje. "K zavření dolů totiž došlo ještě před vydáním vyhlášky, která takové věci vymezuje - a tak jsou jámy pouze překryté železobetonovou deskou. To není z bezpečnostnostních hledisek vhodné, proto nařídil báňský úřad zajistit jejich zasypání,"upřesnil Michálek . S tak náročným úkolem se odborníci zatím nepotýkali - Jindřich II je totiž s 1550 metry nejhlubším černouhelným dolem ve střední Evropě a ani Kukla není s hloubku 881 metrů malá.

Obě jámy navíc po zrušení dolů zaplnily desetitisíce metrů krychlových vody - u Jindřicha je nyní její hloubka přes 1300 metrů.. Za komplikaci označují odborníci i to, že v obou jámách zůstalo původní technické vybavení, které bude zasypávání komplikovat. "Problémem je také výskyt metanu, který může za určitých okolností vybuchnout,"podotkl Radomír Tabášek, který se v DIAMO zabývá likvidací důlních děl na Ostravsku.

Jako materiál k zaplnění obou jam plánují experti využít hmotu ze sousedních hald. "U Kukly v Oslavanech by práce měly začít na podzim a potrvají

přibližně půl roku, u Jindřicha ve Zbýšově vzniká projekt a jednáme o tom, abychom k tomuto účelu mohli rovněž použít nedaleký odval. V jiném případě by to znamenalo převážet zeminu tisícovkami automobilů,"podotkl Michálek. Materiál musí být dostatečně sypký, aby se nezachytil za žádnou z konstrukcí a dostal se až na dno, nesmí se ztrácet v navazujících podzemních chodbách a navíc nemůže nad vodní hladinou kvůli přítomnosti výbušného metanu vyvíjet statickou elektřinu.

Přípravu zasypávání sledují i zástupci radnic. "Důležitým faktorem při zasypávání je právě hladina spodní vody. Zasypávání ji může zvednout - a jde o desítky tisíc metrů krychlových,"připomíná starosta Oslavan Vít Aldorf. Jeho upozornění potvrzuje i Arnošt Grmela z Technické univerzity v Ostravě, který ve své studii poukázal, že při zasypání je potřeba dbát na to, aby se voda stejně rychle vsakovala do okolního prostředí, jinak by se mohla přelít přes okraj jámy. Podle Michálka ze společnosti DIAMO nepočítají s tím, že by vodu odčerpávali - práce hodlají rozvrstvit tak, aby se hladina snižovala přirozeným průsakem.

Zasypání dolů, které by mělo skončit v příštím roce, je tečkou za existencí rosicko- oslavanského revíru. Následovat už budou jen předepsané kontroly.